Čtyři místnosti místo dvou
A tak tedy 13.9. těsně po deváté hodině akce odstartovala úvodní řečí jednoho z organizátoru, načež byl zahájen obrovský kolotoč přednášek, který přerušila snad poouze polední pauza na oběd. Konference běžela téměř po celou dobu ve čtyřech sálech rozmístěných po dvou patrech, přičemž ty spodní byly podstatně větší než meeting roomy o patro výše. Podle toho byla volena také témata přednášek a až na několik problematičtějších chvilek, kdy se návštěvníci nemohli nacpat do malinkého meeting roomu, vše po této stránce fungovalo bezproblémově.
Co se témat týče, ta byla většinou vybírány tak, aby si v každou hodinu na své přišli jak programátoři, grafici, gamedesigneři, tak i začátečníci či pokročilí. I když se toto předsevzetí až tak vždycky splnit nepodařilo, soudě podle takřka nulového množství lidí postávajících na chodbách v průběhu přednášek, každý si nakonec vybral. Konferenci zahájila přednáška Michala Augustýna na téma Stíny v počítačové grafice. Pokud snad někdo neměl chuť začínat s takto pokročilým tématem, mohl si vyslechnout Matouše Ježka a jeho Příběh ve hrách či dvě další běžící v horních meeting roomech.
Co nás zaujalo
Přepisovat na toto místo seznam přenášek příliš nemá smysl. Důležité je vypíchnout několik nejzajímavějších. Mě osobně zaujala prezentace Martina Zavřela o proběhlé E3, kde nechyběla ani videa přímo z akce a několik vtipných historek. Rovněž jsem navštívila většinu přednášek Lubora Kopeckého, které byly zajímavé a zároveň na ně mohl přijít i člověk ne až tak znalý pokročilých programátorských metod :-). Poměrně veselá a přátelsky laděná byla Designerská poradna Jana Halfara, která se nakonec z velké části zaměřila na novou technologii na našem trhu – iPhone. Novou zkušeností byla v angličtině vedená přednáška o Game Designu. Ta právě byla jedna z těch, co nacpaly meeting room doslova až k prasknutí. Překvapivě přátelské a volně laděné byly obě programátorské poradny pod vedením Jiřího Filipoviče, kde se v oba časy sešli téměř ti stejní lidé. S vtipem byla taktéž pojatá přednáška Dana Vávry o Designu realistických her, kde poukazoval na hlavní chyby a nelogičnosti a to na praktických příkladech třeba i z vývoje Mafie jedničky a dvojky. Lehkou nepříjemností bylo neustále šachování mezi přednáškami a místnostmi. Bylo tedy nutné sledovat velké programy rozvěšené na dveřích, jinak jste zcela ztratili pojem o tom, kde kterou přednášku najít. Tyto opravdu decentní zmatky ale k podobným akcím prostě patří, stejně jako několik zcela zrušených přednášek například od druhého zahraničního hosta.
Nerada bych urazila některého z dalších přednášejících a tak rozhodně výše uvedený seznam není finálním – spíše zcela subjektivním pohledem na celou akci. Ostatně zkušený programátor nebo grafik by jistě vypíchnul přednášky zcela jiné – o svůj žebříček se můžete podělit kupříkladu v komentářích.
Zlatý hřeb večera
Program v hotelu končil zhruba kolem půl osmě večer, což předcházelo ohlášení Handjoy České Hry . Tato vývojářská soutěž si klade za cíl konkurovat Becherovka Game a to s podobnou finanční dotací a volným tématem. Bližší informace vám přineseme brzy. Poté následovala párty v klubu Fléda, kde se sešlo slušné množství vývojářů a zábava pokračovala až do pozdních večerních hodin.
Plusy a mínusy hotelu
Hotel Avanti byl podstatně větší než prostory kulturního domu Rubín, což dávalo více příležitostí chodbovým debatám, kde bylo možné potkávat lidi z 2K czech, legendy české freeware scény, stejně jako návštěvníky fóra či IRC Českých Her. Na místě se nakonec sešlo něco okolo 120 návštěvníků, což je číslo poměrně slušné.
Oproti minulým ročníkům bych kladně hodnotila i vylepšenou stránku občerstvení. Pro zaregistrované bylo vstupné 200 Kč, za které člověk dostal bagetu, časopis Pixel a kafe a čaj zdarma po celou dobu akce. Navíc bylo k dispozici také internetové připojení zdarma. To ale bohužel nebylo stavěné na takové množství informatiků se spuštěnými notebooky, tudíž se síť během několika málo hodin stala zcela nepoužitelnou.
Lepší než minulý rok
Co se celkového hodnocení týče, tak se mi letošní GDS líbila možná více než ta minulá. Díky čtyřem souběžně běžícím přednáškám nebylo problém najít téma sobě blízké, v horším případě se dva zajímavé náměty dokonce přebíjely a člověk byl nucen přebíhat. Prostory hotelu Avanti mi taktéž přišly daleko použitelnější nejen díky množství místa k sezení na chodbách, kde se dalo mezi přednáškami volně diskutovat. Navíc byly ve dvou přednáškových místnostech přítomny stoly, což spousta návštěvníků neváhala využít pro odložení a spuštění vlastního notebooku. Možná jen škoda lehkého promísení s ostatními konferencemi a přejíždění z patra do patra. Doufejme tedy že za rok zase a nejlépe opět v Brně na stejném místě.
