Retaliator F29 – pojď si zalítat!

Když jsem si takhle prohlížela zahraniční webové stránky s freeware hrami, narazila jsem na jednu z nejlepších gamesek, které jsem kdy vůbec hrála. O co se jedná? Jde o jeden z nejznámějších a nejlepších simulátorů leteckých válek Retaliator F29. Honem, poďte do vzduchu a pomozte mi zničit zbytek těch bastardů! Do boje!

Když jsem při hledání nějaké kloudné freewarové hry, kterou bych vám teď mohla naservírovat, narazila na Retaliatora, byla jsem takřka štěstím bez sebe. Tuto hru jsem pařila již před bezmála deseti lety, kdy byla vydána, a dodnes na ní mám velice dobré vzpomínky. A ačkoli nepatřím mezi přívržence simulátorů letadel, Retaliator mě vždy bavil. I teď, po několikaleté přestávce, jsem u něj strávila nějakou tu hodinku.

Podle prvního odstavce byste si mohli myslet, že se bude jednat o Red Barona II či jiné podobné, skvěle zpracované simulátory, ale to by byl jisto jistě omyl. Retaiator na dnešní dobu vůbec nevyniká grafikou, i když v roce 1992 se mluvilo o zázraku, ale přes všechny nedostatky v grafickém zpracování si myslím, že vás hra přesto zaujme.

Ještě před samotným popisem bych se ráda několika slovy vrátila k instalaci, nastavení a možnostech našeho tzv. Ret-ala. Až hru vybalíte, musíte jí nainstalovat přímo do c:... a jen pod složku nazvanou Retal, jinak se vám zaručeně nespustí. Další omezení nebo problémy potom by však nastat již neměly. Intro hra neobsahuje žádné, až přeběhnete úvodní obrazovky s logy, objevíte se na stránce, kde máte zadat své jméno a hodnost. Já si obvykle volím majora nebo kapitána. V podstatě nejsou tyto položky důležité, ale mít špatné jméno v Hight Score, uznejte, to je přeci pořádná ostuda.

Jinak menu ovládáte pomocí horních kláves F1 až F8. První volbou se vrátíte na obrazovku, kde zadáváte své jméno a hodnost. V druhé volbě si můžete vybrat scenário v kterém budete hrát, a na výběr jsou celkem čtyři – Poušť, Arizóna, Atlantik a Evropa. Třetí volba slouží na vybrání vašeho letounu – na výběr máte buď černou F22 nebo bílou F29. Já osobně preferuji F29, která se mi zdá obratnějším a celkově i příjemnějším letounem. Dále můžete nastavit vaše střelivo, podívat se na tabulku nejlepších a i navolit si dvojhru. Krom toho je tu i funkce, pomocí které nemusíte startovat přímo z letiště, ale ocitnete se hned ve vzduchu a před vámi již křižuje první letadlo. Jinak standardně začínáte svou pouť ze země a před odletem musíte přecvakat pár čudlíků. Pak můžete vyrazit.

Až se odrazíte od odletové dráhy, již se na zem nedostanete jinak než ztroskotáním. V této hře nelze jen tak někde si přistát, i kdyby to bylo letiště, takže vám nezbývá nic jiného, než se vydat napospas osudu. Pospěšte si, nádrž není bezedná. V některých letech máte i nějaký cíl. Zlikvidovat vojenskou základnu nepřátel, zničit tolik a tolik jejich letadel či něco úplně jiného, ale za každou cenu se vám to musí podařit. Vybombardovat základnu není až zas tak velký problém. Na nějaké děla, lodě, plachetnice stačí jedna střela, ale na extra velké budovy musíte vyplýtvat celý zásobník. Nu a samozřejmě tu nechybí ani obyčejné továrničky, nemocnice, kostelíky, to vše půjde pryč. Hlavní problém ale bude s těmi, kteří tento objekt hlídají. Abyste zjistili do čeho jdete, máte na palubové desce radar, který můžete obměňovat. Kromě radaru je tam mimo jiné i mini mapka a stavy střel. Ale zpět k nepřátelským letounům. Ty můžete vidět již z dálky. Zaměřte si na ně a počkejte až se přiblíží. Pak do nich napalte jednu až dvě salvy – neměly by to přežít. Avšak stávají se případy, že obratným manévrem se dokáží vyhnout. To samé s vámi. Nevěřte tomu, že jste nesmrtelní. V houfu letedel stačí, když se jedno dostatečně přiblíží, a pak je váš osud již skoro zpečetěn. Začnou blikat různé varovné signály na palubovce a vám nezbývá, než začít obratně manévrovat. Jenže to není vůbec lehké, tu se dostanete do vývrtky, jindy málem nabouráte okolní budovu,... Pokud jste stále bombardováni, všechno selhalo a řítíte se k zemi, stiskněte dvakrát ESC a s padákem na zádech miřte vstříc přímo do rukou nepřátel.

O grafice a celkovém hodnocení vůbec jsem se již zmiňovala na začátku recenze, kdy jsem jí maličko odsoudila jako nedokonalou. Na svou dobu byla perfektní a skutečnost, že můžete hru pozorovat z několika různých pozic, nastavovat tolik detailů a vyžívat se v tolika možnostech, jí řadí mezi nejlepší freewarovky, které jsem kdy hrála a vám všem Retaliatora vřele doporučuji.