Hlavním hrdinou je tak trochu odpudivě vypadající jedinec, kterého je těžké někam zařadit. Nejen že je poměrně zavalitý a nízký, jeho pohyby jsou nemotorné a navíc zvládá bravurně kouzlit. To je ostatně předmětem jeho učení v trochu netradiční formě úvodního tutoriálu. Ten je totiž prezentován jakožto finální trénink hlavního hrdiny, provází ho dlouholetý učitel a na krátkých a zábavných příkladech vlastně ukazuje, co nás v průběhu celé hry čeká. A nebude to jen akce a hopsání po členitém terénu. Překvapivě velkou roli hrají rozhovory s okolo stojícími NPC. Ty vám budou dávat stále nové a nové úkoly, které se vám, bohužel nikam nezapisují a tak si je budete nuceni zapamatovat. Nejednou ale v hlavě uchováte maximálně dva, které se zpravidla ještě doplňují, takže by to neměl být až takový problém. Co se celkového charakteru questů týče, cílem bude získat zpátky unesený sud s rumem, najít starce, který se den před tím vydal do dolů a třeba také zabít všechny trolly pochodující vesele v podzemních oblastech. Za správné provedení vás může čekat odměna, která má několik podob – zpravidla se ale jedná o peněžní dotaci v podobě zlatých penízků. Bez těch se neobejdete a hned o několik kroků dál všechny použijete na otevření cesty dál – onen chlapík stojící vám v cestě totiž sprostě vybírá mýtné.
Co se soubojů týče, ty jsou trochu odlišné než v jiných arkádových hrách. Na protivníky sesíláte kouzla a v pozdějších fázích budou oni dělat to samé s vámi. To pak začne jít pěkně do tuhého a vzhledem k malému počtu ozdravovacích elixírů budou málo zkušení hráči ve velké nevýhodě.
Na Rez: Havoc's end se mi líbil především námět – zajímavý mix RPG, akce a arkády. Se zpracováním už je to o něco horší a nejhůře na tom byly NPC. Těch je totiž ve hře pouze několik druhů, takže budete neustále potkávat tak tři až čtyři podobně vypadající tváře.