Rock Station - vesmírná akce v rytmu rock 'n rollu

Vesmír je nekonečným zdrojem adrenalinové zábavy. Dokazuje to akční novinka z dílny studentů fakulty Digipen, kde se utkávají rozhicovaní rockeři ve vytuněných kocábkách - a lasery, kulkami, raketami i spáleným plechem se rozhodně nešetří.

Rok 2035 přinesl konečně tolik očekávanou fyzikální revoluci. Albert Einstein se sice otáčel v hrobě, ale lidstvo definitivně popřelo jeho teorie a vynalezlo pohon pro vesmírné lodi rychlejší než světlo. Nebyl založen na žádné brilantní tezi ohledně hyperprostoru, alternativních dimenzí, anebo červích děr. Ne: klíčem je správně našlápnutý rock 'n rollový rytmus, který umožní překonat všechny meze reality a časoprostoru.

Takový je základ dějového zasazení hry Rock Station - 3D vesmírné řežby určené zejména pro multiplayerová klání (a lze si snadno představit, jak to asi vypadalo na koleji autorů, když vymýšleli tenhle úvod). Je trochu s podivem, že když už si na hudbě tolik zakládají, žádnou vlastní nevytvořili - tak je třeba, aby si hráči sami našli vhodné MP-3 a importovali je do složky Music. Takový Billy Idol, kterého jsem zvolil já, udělá s atmosférou divy.

Hudba není až tak významným prvkem i z hlediska game designu. Nikdo nikoho nenutí střílet, hýbat se, nebo provádět jakoukoliv činnost do rytmu. To je trochu zklamání pro ty, kdo očekávají herní výjimečnost. I tak ale Rock Station zůstává velmi kvalitní akcí. Na výběr v příběhovém, skirmish i multiplayer módu je celkem osm lodí. Každá má svého pilota, vyznavače určitého hudebního stylu s životopisem, několika speciálními schopnostmi a rozdílnou hodnotou základních dovedností pro útok, obranu, rychlost letu a manévrování. To dává více než solidní variabilitu, protože vlastnosti jsou dobře vybalancované. Hodí se loď extrémně rychlá a silná, ovšem s takřka nulovými štíty? Nebo je lepší pomalá mašina s pancéřováním tankové divize? Úvahy příjemným způsobem komplikují již zmíněné speciály: někdo si zamiluje možnost dočasného extrémního zrychlení, jiný ocení nezranitelnost, či třeba raketový deštník.

Poměrně složité ovládání se lze naučit v hezky zpracovaném tutoriálu. Využívá myši k základnímu pohybu a střelbě, dále pak kláves Q, W a E pro jednotlivé energetické zbraně, R a F jako akcelerace/brždění pohybu a A a S pro speciality jednotlivých lodí (návdavkem lze klávesou T zaměřit cíl a X/C snížit či zvýšit aktuální rychlost na minimum/maximum).

Audiovizuálně je Rock Station na špičce nezávislé produkce. 3D modely jsou precizní, efekty přímo vynikající. Zvuky samotné pak také působí dobře, škoda jen, že texty před jednotlivými misemi a hlášky hrdinů nebyly namluveny. Hratelnost je strhující díky rychlému tempu, ovšem v singleplayeru značně repetitivní. Omezení kvality štítů by určitě pomohlo - takhle někoho zabít je opravdu obtížné a nekonečné dogfighty a kroužení kolem sebe se rychle omrzí. Po síti je to ale jiná káva.