Jak jsem naznačila v úvodu, Rosetta Stone si můžete užít ve dvou základních verzích. Ta první je varianta, kde čísla nahradí písmena a vy je budete skládat do smysluplných příkladů. Druhá volba je podobná hrám jako kupříkladu scrabble jen s tím rozdílem, že slova nemusíte na nic napojovat a prostě je jen vytváříte a tím postupně odmazáváte písmenka. A o to vlastně po celou dobu jde. Všechny písmena i čísla máte umístěna na dvou miskách vah, které patří ještě k dávno používanému typu rovnoramenných vah. To v praxi znamená, že bude potřeba udržet obě ramena alespoň trochu v rovnováze, jinak můžete okamžitě zapomenout na delší dobu strávenou nad hrou. Ta totiž skončí přesně ve chvíli, kdy se misky dostanou do maximálně nevyrovnaného stavu, kdy se jedna dotýká téměř země a druhá je neúměrně vysoko.
Tomu lze ale zabránit a to postupným odebíráním písmenek a číslic a to nejlépe tak, aby byly obě váhy v rovnováze. To samozřejmě nejde a občas potřebujete víc písmen z té levé, jindy pro změnu pravé a v tom právě spočívá krása této záležitosti. Máte totiž další věc, o níž se musíte bez ustání starat a s kterou je třeba kalkulovat, jinak nebude mít vaše působení ve hře dlouhého trvání.
Popisovat vytváření slov je tak trochu kontraproduktivní a každý v angličtině alespoň trochu zdatný zvládne vytvořit několik málo slovíček s tím, že nemáte žádná omezení co se opakování nebo jejich délky týče. Právě proto mě osobně daleko víc bavily číselné rovnice (i když pravda svůj podíl na tom má i fakt, že při vyřčení slova matematika mi na zádech nenaskakuje kopřivka jako mnohým dnešním školákům). Vaším úkolem v této části bude tvořit jednoduché ro vničky tak, aby výsledkem bylo zadané číslo nahoře. Vše probíhá hladce a vy můžete vždy položit jedno číslo a za ním operátor násobení, dělení, sčítání či odčítání.
Při zvážení všech pro a proti je třeba konstatovat, že Rosetta Stone není vůbec špatnou logickou záležitostí. Na druhou stranu nejde ani o hru vyloženě snadnou a pod kůži se jí dostanete jen po dlouhodobějším hraní.