Rumble Box - krutě zábavná kostičková akce
Mít tak doma fakultu podobnou redmondskému DigiPenu... Škola se studijními programy zaměřenými na počítačové hry namlsává amatérské vývojáře i pravidelným chrlením projektů, které její studenti zpracovali jako semestrální práce. Často jsou to proto kousky obtížně hratelné, limitované nepříjemnými technickými chybami a na první pohled obtížně pochopitelné, jedno jim ale takřka nikdy nechybí. Nápad. Originální myšlenky z tvůrčího prostředí Institute of Technology tryskají prudčeji, než voda z otevřeného hydrantu. Potvrzuje to i čerstvá novinka Rumble Box - jak říkají oficiální stránky -, vysněn, navržen, zpracován a otestován autorskou dvojicí Patrick Hackett a Joe Bourrie.
Rumble Box je akce. Akce odehrávající se na malém prostoru, přičemž tempo se neustále stupňuje až do rovin, kde se otevírání a zavírání srdečních chlopní zoufale stále rychleji pumpujících rudou tekutinu dostává pod rozlišovací schopnosti lidského oka. Princip je přitom prostý: z kostek dětské stavebnice složený panáček si musí vyboxovat cestu z malé, ale zdmi obehnané arény. Do ní jsou pravidelně vpouštěni nepřátelé. Ti se po násilné pacifikaci rozpadnou a dají základ valným hromadám po celé ploše úrovně. Když se podaře některou z pyramid vystavět až do výše, která umožní překročit okraj bitevního pole, je úroveň pokořena.
Jednoduše geniální princip by ale nefungoval bez pečlivého ladění game designu. A tak kupříkladu nesestávají pohybové schopnosti hráčovy postavy jen z pomalého chození a boxování protivníků: rychlým dvojitým stiskem šipky lze jednorázově urychlit pohyb a uniknout tak akutnímu nebezpečí, možností k nezaplacení je potom chytání a zvedání nepřátel. Ty lze roztočit nad hlavou a vyslat proti zlotřilým kolegům (což je hodnoceno příjemnými bonusy ke skóre), nebo přihodit vhodně na hromádku a dosáhnout tak rychlejšího konce levelu. Ač to tak na začátku může vypadat, ani protivníci nejsou unifikovaní, přituplí robo-boxeři. Brzy se i pomalejší hráči naučí rozlišovat mezi obyčejným panákem a jeho smrtící verzí, jež místo hlavy nese časovanou bombu. Ještě o něco nepříjemnější jsou pak roboti větší a silnější, či kombinace obou druhů.
K síle herního zážitku přispívá dobrá práce s dynamikou hry. Začátky úrovní jsou lenivě rozvážné, brzy ale tempo, s jakou počítač vhazuje další a další boxery do arény vzroste na a leckdy i nad únosnou mez. Orientovat se ve vřavě je potom někdy obtížné, dá se to ale zvládnout, i proto, že Rumble Box neobtěžuje s nutností přeskakovat vyšší hromady, ale pohyb ve vertikální rovině řídí automaticky. Velice chytrým krokem byla implementace miniher, jež oddělují jednotlivé levely: tu lze bonusové body získat zabitím co největšího počtu nepřátel v omezeném čase, tu zase uhýbáním před padajícími bombami - paráda!
Rumble Box boduje i po audiovizuální stránce. Hra využívá vlastní 3D engine k zobrazení stylově komiksové, pastelovými barvami vyvedené grafiky. Modely jsou prosté, ale to patří ke stylizaci: všechno je tu zkrátka složeno z kostek. K celkovému tónu perfektně sedí i komiksové "BOOM!" bubliny vybuchujících náloží a filmové zpomalovací efekty při smrti postavy či dokončení bitvy. A hudba není sama o sobě výrazná, její tempo však přispívá ke zrychlení hráčova pulsu - a to je funkce víc než užitečná.
Patricku Hackette, Joe Bourrie - díky. Už dlouho tu nebyla tak nápaditá, stylová a chytlavá freeware bojovka.
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 31 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...