O vánoční hry tento rok není ani zdaleka nouze, ačkoliv se většina z nich znenadání vyrojila až po finiši všech vánočních svátků. A tak ač jsou již nejkrásnější svátky v roce nenávratně za námi, pojďme na ně zavzpomínat v jedné z nejpodařenějších arkádových vánočních her tohoto roku. Příběh je strohý, jednoduchý a pro vaše hraní absolutně nedůležitý. Stačí pouze vědět, že se stalo něco nečekaného co způsobilo, že sníh padá místo shora dolů opačně, což ovšem může velice snadno znamenat že se vyčerpá a co by to byly za Vánoce bez alespoň drobné sněhové pokrývky (což my ostatně pociťujeme již několikátý rok za sebou). 
Hlavním hrdinou je Santasman, který má za úkol se co nejrychleji probojovat k tomu zlému, jež vše obrátil, přičemž jeho cesta vede skrze sérii zapeklitých levelů, jejichž náplň se bude ustavičně měnit díky lehkým RPG prvkům. Abyste tomu rozuměli, na začátku našeho putování je Santaman pouhá nula, která se dokáže maximálně pohybovat zleva doprava a podlézat plošinky či vylézat na žebříky. Vždy po dvojici levelů mu ale přibude nějaká ta další schopnost jako je skákání či vystřelování smrtících hvězdiček, díky čemuž mohou na plac nastoupit těžší překážky a více nepřátel. Celkově tedy toto postupné vylepšování herních možností a samotného obsahu působí jako zajímavý nápad, který alespoň mě osobně u monitoru udržel. 
Santaman got the blues je čistokrevnou skákačkou a co by to byla na arkádovka bez nepřátel. Ti se zpočátku omezují jen na obyčejné pochodující skřety, jež budou záhy doplněni i létajícími či rychleji pochodujícími kolegy. Ty budete moci po získání potřebné vlastnosti sestřelovat zelenými hvězdicemi,. Jichž máte neomezené množství. Jinak se bude většina herního času skládat z lezení po žebřících, dosahování kýžených páček, které vám otevřou cestu dále. Zpravidla totiž odstraní zábranu nebo alespoň postaví most přes jinak nedosažitelnou propast.
Navíc hra nezaostává ani po technické stránce. Grafická podoba levelů je jedním slovem zajímavá, ačkoliv je škoda že se v pokročilejších fázích autoři více neodvázali a levely neustále stavěli na stejném pozadí, se stejnými prvky o stejných barvách. Škoda, nebýt tohoto detailu, mohlo být výsledné hodnocení ještě o fous vyšší.
