Příběh je v mnohém podobný filmu, alespoň základní zápletka spočívající v setkání dvou lidí, kteří se doposud neviděli a snaží se přijít na to, co je spojuje a proč se právě oni dva ocitli na podobném nezáviděníhodném místě. Značně hororovou zápletku s pořádnou dávkou krve a dech beroucích momentů se autoři snažili přenést na monitory počítačů – a nebyli tak úplně neúspěšní.
Hlavními lokacemi se stanou vykachlíčkované chodby a malé místnosti, jež by mohly být s klidem tou pravou noční můrou pro klaustrofobiky. Naštěstí nejste v těchto prostorách sami ale s dalším pro vás naprosto neznámým člověkem, s níž navíc budete muset neustále kooperovat. Cílem je se pokaždé dostat z komplexu pokojů s oběma charaktery až k exitu, přičemž cesta je vždy jen jediná a mnohdy až příliš zřetelná na první pohled – zabloudit tedy prakticky nemůžete.
Do místností autoři rozmístili krabice a přepínače, nejspíše s cílem vytvořit takovou nějakou 3D logickou hru, co z Hry o přežití vylezlo se ale k logickým hříčkám dá přiřadit jen opravdu stěží. Používání mozku a jakékoliv logické přemýšlení je totiž naprosto zbytečným přepychem a exit najdete s oběma postavami doslova i se zavřenýma očima. Uznejte sami – narodíte se a před vámi je obrovská bedna a za ní díra. Tudíž k ní přistoupíte (nic jiného ani dělat nemůžete) a jak vám bude textovým popiskem sděleno, stačí stisknout klávesu E a krabice se okamžitě posune a zapadne do díry. To ale stačí pouze k otevření dveří do poloviny. Opravdu složitou matematickou rovnicí tedy dojdete k závěru, že k otevření druhé půlky bude třeba minimálně stejnou bednu. A tak se klávesou Q přepnete do druhé postavy, která před sebou má totožný objekt jako tomu bylo u vás. A tak akci opakujete a je hotovo.
Celkově je tedy Hra o přežití zmařeným pokusem o filmové přepracování, která má několik opravdu zajímavých prvků jako je zpracování okolního světa, zbytek hry ale byl tak trochu odfláknut, což bohužel znamená celkem nízké hodnocení. Škoda.