Autorem tohoto dílka pak není nikdo jiný než sdružení nazývající se Experimental Gameplay, jež zpravidla produkuje jednoduché, leč originální dílka, zpravidla dobře hratelné a příjemně vypadající. To platí mimochodem taky o Secondhand Smog, kde se hlavním hrdinou stává malý bílý obláček, naplněný tím nejčistším vzduchem, jaký vůbec může existovat. A co je pak největším trestem pro takovou smogovou bublinu než právě závan nějakého toho čerstvého vzduchu.
Možná jste již tedy pochopili, co bude vašim úkolem. Po herní obrazovce se totiž vedle vaší maličkosti bude prohánět také hned několik nazelenalých a odporně se šklebících smogových obláčků. Na vás bude abyste na ně za pomocí mezerníku vyfukovali čerstvý vzduch, díky čemuž se zelená bublina zmenší a rozdělí na několik drobnějších, u nichž je již menší pravděpodobnost, že by se jim snad povedlo vás zasáhnout. Problém pak spočívá rovněž v tom, že spolu s vyfouknutým vzduchem nejen ničíte nepřátele, nýbrž se také sami pohybujete, což má za následek, že vás tato milovnice čistého vzduchu nemusí vždy poslechnout na slovo a správná koordinace jejích pohybů je doslova základem úspěchu.
Klasicky se SecondHand Smog dělí do několika rozličných levelů, v nichž bude postupně narůstat velikost zelených nepřátel a tím i počet jejich dělení při vašem sestřelování, což je vcelku nepříjemné, ovšem na druhou stranu zvládnutelné a neskonale zábavné. Jestliže jste se tedy právě teď rozhodli udělat něco pro své plíce (tedy alespoň ty virtuální) postavte se smogovým bublinám hrdě čelem a ukažte jim, kdo je alespoň v herní atmosféře tím pravým králem.