Vědci v roce 2004 (tedy letos, hm, podle autorů se mají egyptologové asi hodně snažit) objevili v Egyptě zajímavou věc: v hrobce prvního faraona, jehož jméno bylo Manes, se našel popisný papyrus se zařízením, jež mu umožňovalo využívat úplně nový zdroj energie, než byly všechny doposud lidstvu známé. Klíčovou roli v něm hrál jistý artefakt, který byl ukryt právě v Manesově hrobce – a ten se samozřejmě rázem stal klíčovým objektem v mocenském boji. Za Spojené státy americké byl úkolem získat a zachránit zmiňovaný předmět pověřen v nejvyšší tajnosti speciální agent tajných služeb, který musí proniknout až k artefaktu, probít se hordou všeho schopných nepřátel nejrůznějšího založení a cennou věc zachránit pro dobro demokracie. A jak už ti, kdo někdy v životě hráli alespoň jednu počítačovou hru, jistě tuší, role onoho muže bez bázně a hany byla přisouzena hráči, který si tak celý příběh může prožít prostřednictvím velice pěkně provedené freewarové 3D akce z pohledu první osoby.
Secret of Manes je docela dobře naprogramovaná a vymodelovaná FPS, která už zpočátku překvapí příjemně podaným příběhem, který celou věc zaštiťuje a nutí hráče k tomu, aby si co nejrychleji razili cestu bludišti egyptských kobek za účelem zjištění, jak to vlastně dopadne. Jinak je Manesovo tajemství docela krátká hra, obsahuje jen jednu, byť pořádně dlouhou a obtížnou, úroveň, ale na druhou stranu se výtečně hraje a ani audiovizuálně nepůsobí vůbec špatně. Tradičně ve FPS stylu ovládaná postava prochází povětšinou úzké chodby a komnaty, kde střílí z různorodých zbraní po nepřátelích. Munice bývá většinou dost málo, a tak je záhodno s ní spíše šetřit. Poněkud nepropracovaná je i vysoká odolnost nepřátelských vojáků, na jejichž zabití je většinou třeba docela dost ran, zatímco hráč sám padá k zemi celkem brzy. Vzhledem k menšímu rozsahu hry je to ale asi nutnost, aby byla zachována rozumná herní doba. Nicméně nelze se zbavit dojmu, že větší variabilita nepřátel by Secret of Manes rozhodně prospěla.
Zbraní je poměrně hodně a jsou hezky zpracovány, stejně lze hodnotit i prostředí hry. To se mění – zpočátku hráči bloudí na povrchu v jakýchsi vykopávkách, posléze se přesunují pod zem do efektně prosvětlených chodeb – a kdo ví, co čeká za překvapení v útrobách Manesovy hrobky. Vizuální stránka Secret of Manes patří k tomu vůbec nejlepšímu, co je ve volně šířitelné oblasti k mání. Překonává dokonce i velmi efektní Fight Zone a může se měřit s tituly na enginu Cube. Stejně tak ozvučení lze hodnotit jednoznačně velmi pozitivně. A tak ačkoliv se Tajemství faraona Manes nedá označit jako vůbec nejlepší freewarová FPS hra všech dob, do užší špičky tohoto žánru rozhodně patří. Kolegové, kteří před pěti lety psali první články na Plné hry, by asi nevěřili svým očím, co za hry bude jednou vydáváno zcela zdarma – a i my se stále před tvůrci skláníme, byť s trochu menším respektem. Každopádně komu není tento žánr zcela ukradený, měl by si Secret of Manes stáhnout a vyzkoušet – zklamání je prakticky vyloučeno.
