Sedmnáctého – ta naše malá, sametová…

Jako malý dárek k významnému státnímu svátku přinášíme čtenářům Plných her exkluzivně českou akční hru, která se svérázným způsobem věnuje tématu sametové revoluce…

Nedávno vzbudila poměrně velký ohlas hra 1968, jednoduchá akčňárna, avšak kontroverzní svou tématikou. O něco podobného si říká i dnešní tématická plná hra, jež nese název Sedmnáctého a zpracovává události 17. 11. 1989 a boj proti komunistickému zřízení vůbec. Stejně jako již jednou zmíněná 1968 je i Sedmnáctého hra vytvořená pomocí programu Game Maker – a i ona se řadí o prostého akčního žánru. Tím ale podobnost končí, neboť se jedná o titul audiovizuálně, tématicky i hratelnostně pro české hráče mnohem přitažlivější a celkově kvalitnější.

Hrát si na historika a dělat dlouhé přednášky o průběhu, výsledcích a důsledcích sametové revoluce v Československu by bylo značně bezúčelné. Jedná se o události, které má většina Čechů i Slováků ještě v živé paměti, mladší hráči pak naleznou nejlepší konzultační prostor u vlastních rodičů či starších sourozenců. Přejděme tedy rovnou k tomu, jakým způsobem zpracovává svržení politbyra hra z dílny Marion Software.

Dělá to způsobem na jednu stranu zlehčujícím, na stranu druhou o poznání důstojnějším, než tomu bylo v 1968. Zahajuje strohou řečí čísel – výčtem obětí komunistických režimů v celém světě a citátem Zbigniewa Brzezinského: "Západní svět schvaluje stíhání nacistických zločinců, ale komunistické zločince jednoduše ignoruje…". Vážnou notu udržuje hra ještě i v hlavním menu, vkusně rudém s nezbytným srpem, kladivem a pěticípou hvězdou. Tóny Kaťuše v pozadí pak vytvoří parádní atmosféru. Pohled na hlavního hrdinu s tvrdým výrazem ve tváři a revolverem v pravé ruce pak vyburcuje k urychlenému kliknutí na tlačítko Start.

Sedmnáctého nabízí nejprve průchod přeplněnými pražskými ulicemi. Revoluce v jeho podání ale není zdaleka tak úplně sametová. Proti odhodlanému českému pistolníkovi se ženou příslušníci SNB se štíty, pistolemi, či dokonce jacísi elitní snipeři, z druhé strany mu pak život komplikují neodbytní pionýři. Cílem hry je tak vyhýbat se kontaktu s těmito nekalými živly spojenými s komunistickým režimem, uhýbat jejich střelám a pokusit se jich co nejvíce odeslat do pekel pomocí vlastní zbraně. Za každý úspěšný zásah se připíše několik bodů k ukazateli skóre, za neúspěšnou úhybnou akci se pro změnu odečte něco procent zdraví. Když zdraví klesne na nulu, hráč ztratí jeden ze tří životů a má-li ještě nějaký v zásobě, může pokračovat dál beze změny, pokud však nikoliv, hra se ukončí zápisem do high score tabulky a nezbude, než to zkusit znova od úplného začátku.

Úspěšné osvobození tehdy ještě československého národa (rozbory problematičnosti tohoto Masarykem a spol. uměle vytvořeného etnika si nechme na jindy) ale není konečnou zastávkou v boji proti komunismu. V dalších dvou úrovních si bude muset hlavní hrdina poradit s komunistickými silami na povrchu Měsíce a potlačit revoluci proletariátu na poušti. A ani pak se nedočká odpočinku – čeká ho ještě nelehký souboj s hlavním bossem – ženami z Československého svazu žen, které okupují plovárnu…

Grafické zpracování Sedmnáctého je vcelku pěkné, byť nijak výjimečné. V konkurenci ostatních her v Game Makeru je nadprůměrné, zejména mimoherní obrazovky a artworky jsou skutečně výtečné, samotná hra už vypadá dosti tuctově. Ozvučení je oproti tomu perfektní, nabízí melodie, které pozná snad skutečně každý a přímo nutí si je pobrukovat ještě dlouho po dohrání.

Sedmnáctého se sice nevyvarovalo jisté ambivalence v pojetí – snaží se být zároveň humorné i vážné – nicméně i přesto se jedná o velmi příjemný zákusek a zpestření svátečního dne. Rychlá akce na patnáct či dvacet minut se slušnou grafikou a výtečnou hudbou si pozornost českých i slovenských hráčů jistě zaslouží…