Vyzkoušet si vlastní znalosti, zcela dobrovolně, bez stresu ze špatné známky, a v příjemném prostředí vlastního pokoje? Díky desítkám kvízových her, které lze ve volně šířitelné oblasti na internetu schrastit, to není žádný problém. Jedním z nejnovějších příspěvků do klubu je i hra SG kvíz, již zaslal český vývojářský tým SG Software do redakce Plných her skrze lokační systém. Ten zvolil vcelku rozumnou cestu. Na českém internetu se již povaluje několik více či méně povedených klonů televizních soutěží, zejména Chcete být milionářem?. Tyto klony se obvykle soustředí na zprostředkování podobného zážitku jako TV pořad, a tak jsou jejich otázky směsicí všeho možného, různorodých oblastí lidského snažení, kultury a vědy, aniž by byť jen v jedné z nich šly příliš do hloubky, nebo se pokoušely nějak výrazněji testovat, co skutečně soutěžící vědí a jak daleko jejich znalosti v té které oblasti sahají.
SG Software na to jdou jinak a představují komplexnější spíše zkoušecí systém, jenž se zaměřuje na velmi podrobné otázky z dějepisu a zeměpisu. Dalo by se tak říci, že SG Kvíz funguje jako takové interaktivní školní zkoušení, dokonce i s motivačním systémem, avšak oproštěné od neblahých průvodních jevů "originálu", tedy otravného učitele, posmívající se šprtouny v prvních lavicích a špatně napovídající zlomyslné spolužáky. SG Kvíz obsahuje celkem 140 různých otázek a cílem je zodpovědět správně 100 z nich. To je velmi obtížné nejen pro jejich detailnost a specifičnost, ale i proto, že každá špatná odpověď znamená přidání jednoho černého puntíku – a pokud hráč dosáhne počtu tří, končí, spočítá se mu skóre a nezbývá, než pokusit se o úspěch znovu. Je to systém velmi motivující, ale zároveň i v některých případech dost frustrující, což souvisí s formulací otázek i jejich obsahem.
Problémem SG Kvízu jsou totiž právě ony. Některé jsou nepochopitelně triviální (v jaké zemi leží město Praha), jiné vcelku rozumné (od kdy do kdy trvala stoletá válka mezi Anglií a Francií) a jiné zcela nesmyslně obtížné (přesná výška daného pohoří v Itálii), přitom ale nutící k listování atlasem či internetovými mapami. Informace je to naprosto nepotřebná, ale člověk, který by se snažil SG Kvíz dokončit, by si ji prostě musel vyhledat. Zapomene ji za pět minut, protože takové číslo skutečně k ničemu neposlouží, ale zabije dost času jejím hledáním, což je kontrapoduktivní. SG Kvízu by rozhodně svědčily otázky zaměřené obecněji, nevyžadující jen čísla a názvy států, z nichž by se hráč dozvěděl něco skutečně zajímavého a přínosného, když už hra zvolila dosti edukativní nádech. Vizuální provedení SG Kvízu je poměrně slušné, zejména hlavní menu je zpracováno velmi líbivě, celá hra funguje bezproblémově, až na dvě programové vady. Jednak lze v jednom testu dostat třeba i třikrát jednu a tutéž otázku, jednak hra neumisťuje žádné okno na spodní lištu Windows, a tak když její okno zakryje jiný program, musí hráč nejprve tento minimalizovat – jinak se okno hry navrchu obrazovky už neobjeví.
