Shifter – kolik tváří nosíš, tolikrát jsi člověkem

Krátká, ale zábavná adventura s hrdinou schopným měnit svůj vzhled.

Shifter

Adventura postavená na oblíbeném AGS enginu. Třebaže takových tady bylo již skutečně mnoho Shifter přichází se zajímavou a originální hratelností. Schopnost měnit se v různé lidi, které potkáte je možná celkem děsivá, ale skutečně zábavná.

Němci mu říkají „doppelgänger“, v severské mytologii má mnoho jiných jmen a třeba starověcí Egypťané ho nazývali „ka“. Nestvůra, příšera nebo přízrak, který na sebe bere podobu jiných lidí a v jejich jménu koná děsivé skutky, jejichž vina pak samozřejmě padne na osobu, jejíž tvář si vypůjčil. Je zajímavé, že tento fenomén se vyskytuje v pověstech a mýtech na sobě v podstatě nezávislých civilizacích v různých dobách. Tady se mu přezdívá „shifter“.

Nakonec to však třeba není vůbec žádná nestvůra. Jen člověk s poněkud zvláštní a výjimečnou schopností, který však nechce nikomu ubližovat. Hlavní hrdina hry takový je. Nenápadný chlapík, který se potřebuje dostat ven ze středověkého fantasy města. Venku však zuří válka a stráže tak nikoho ven nepouštějí, ledaže je povolán do služby. Náš protagonista ale pro svobodu udělá cokoliv. Tedy vlastně vy. Vy uděláte cokoliv.

Celá hra se ve své jednoduché podstatě odehrává pouze na dvou obrazovkách, mezi kterými lze přepínat, jestli je den, nebo noc. Na tomto fantastickém jevišti je několik málo charakterů, se kterými lze mluvit a ve které se lze v případě potřeby změnit. To ale není tak jednoduché, protože k tomu, aby shifter na sebe vzal něčí podobu, musí dotyčnou osobu alespoň zevrubně poznat a hráč tak při přeměně musí odpovědět na několik jednoduchých otázek o tom kterém člověku. Nikdo vám však o sobě neřekne nic přímo, často ani svoje jméno. Je tedy potřeba investigativně zpovídat různé osoby, aby o někom nějaký kousek informací prozradily a spojovat různé kousky výpovědí do většího celku. Jakmile se dozvíte vše, co potřebujete, lze se v dotyčného změnit a vše pokračuje zase od znova, až do vysněného opuštění města.

Originální prvek, jaký toto vše představuje, je tím, co hru vyzdvihuje z jinak nepříliš lichotivého a nudného průměru. Třebaže je dobré pochválit také výtvarné zpracování, které trošku ve stylu „manga“ barevně oživuje celé toto představení, je zase na místě upozornit, že celá grafika je v podstatě statická. Nakonec tedy skutečně jde právě o ten originální prvek, který především dělá hru na krátkou dobu zábavnou.