Upírská Shih Ho vypadá jako animovaný film Tima Burtona

Ještě v dávných dobách, než se z upírů staly teen sexsymboly, to měli upíři dost těžké. A to i sami se sebou. Shih Ho působí jako temný loutkový film a ukazuje psychologický vývoj osamnělého člověka, kterému mění život kousnutí na krku.

Ještě v době, kdy se upíři nemohli procházet ulicemi za denního světla, nechodili na střední školu a ve slunečním svitu jejich třpytky neházely prasátka, byli upíři dost temná stvoření. Adventura Shih Ho působí jako do hry převedená zdeformovaná představa známého „pošuka“ - režiséra Tima Burtona a vypráví psychologický příběh jednoho takového nedobrovolného upíra.

Hlavní hrdina, v životě ne zrovna moc úspěšný student malířství, se jednoho večera vyráží zbavit své deprese do parku. Ráno se ale probouzí a na krku mu zeje nezvratný důkaz toho, že ho v noci navštívil upír. V tomto případě sličná upírka, samozřejmě. Jelikož však upíři nejsou vyloženě zlá stvoření, zanechá mu pěkné psaníčko, ve kterém mu ukáže směr, kde se mají potkat.

A takto nějak začíná samotná hra, která vypadá, jakoby se na její tvorbě podílel již zmíněný režisér a spisovatel. Že nevíte, jak jeho typický „rukopis“ vypadá? Tak se podívejte kolem na obrázky, nebo koukněte na filmy jako Ukradené Vánoce či Mrtvá nevěsta. Podobnost je patrná na první pohled.

Vše v Shih Ho je černobílé, zahalené do neprostupné tmy. Hra je až neskutečně tmavá, což někomu může vadit. Postavy působí groteskně, skoro jako z nějakého zdeformovaného loutkového divadla. A právě díky tomu má hra atmosféry na rozdávání. A také díky skvělé, ambientní a posmutnělé hudbě.

Samotná hratelnost se omezuje na procházení jednotlivých lokací, přičemž platí, že to, co je důležité, je osvětlené. (Aby se vám nestalo jako mně, že budete půl hodiny hledat průchod do další lokace v naprosté tmě.) Shih Ho je jakási skoro až romantická sonda do psychologie člověka, který se mění v upíra, nachází svůj účel ve světě a nakonec i lásku.

Ano, uvědomuji si, že většině dospělých hráčů se při tomhle popisu plném patosu asi dělá špatně, ale na rozdíl od jiných, rádoby moderních interpretací upírské romantiky se Shih Ho drží při zemi a opravdu se snaží o psychologii a ne jen o natvrdlou povrchnost. Důkazem toho je scéna ve hře, kdy musíte několik minut čekat v polstrované cele, než se vám postupně otevře východ, přičemž vám plyšový méďa na podlaze ustavičně připomíná, že žít nemá smysl a podobně. Takže, existenciálním krizím zdar!

Zde, na stránce hry, si můžete stáhnout verzi také pro Mac a Linux.