Tak, jako se u nás hraje pexeso, se v Číně hraje desková hra mahjong. Základní podobnost mezi oběma ukracovači volného času spočívá v tom, že se odebírají dvojice hracích kostek, respektive kartiček, se stejnými obrázky. Pár zásadních rozdílů by se ale také našlo. Ten nejvážnější asi je, že zatímco pexeso je primárně hrou pro dva a více hráčů (i když je samozřejmě také možné pokusit se osamoceně co nejrychleji dle klasických pravidel hrací pole vysbírat, kdo by to však dělal, byl by zřejmě okolím považován za obskurního blázna), mahjong se hraje jedině solitérně, větší počet hráčů mu jednoduše nesvědčí. I proto je mahjong na poli počítačových her mnohem frekventovanější a mnohem častěji zpracovávaný. Dává to smysl, neboť v kanceláři se ve volné chvíli málokdy lidé scházejí k jednomu počítači, obzvláště když ta volná chvilka přijde v době, kdy by fakticky měla normálně probíhat práce. Dnešní Shisen Sho je – ač to název přímo nevytrubuje do světa – taktéž jednou (a velice pěknou) variací na klasické téma.
Pravidla mahjongu nejsou složitá a brzy je pochopí i nejzabedněnější počítačoví hráči. Na herním plánu se nachází buď 72 nebo 144 kostiček obdélníkového tvaru, přičemž na každé z nich je nějaký obrázek. V sadě 72 kostek se nachází vždy čtveřice stejných útvarů. Cílem je odebírat z plochy dvojice stejných kostek. Jediným, avšak rozhodujícím a celou hru určujícím, pravidlem je, že ani jeden z odebíraných hracích kamenů nesmí mít zablokovány obě delší strany. Anebo jinak: alespoň z jedné své delší strany musí mít volný prostor, a to ve chvíli odebrání (nelze tedy odebrat jeden kámen z dvojice, tím uvolnit jiný a následně jej vzít také). Zdá se to velmi prosté, ale posbírat všechny kostičky může být velmi obtížný úkol, je třeba logicky uvažovat, nezabedňovat si příležitosti pro budoucí sběry a předvídat vývoj hry. Kdo už si někdy mahjong vyzkoušel, ví dobře, o čem se mluví, ostatní si na to přijdou v průběhu hraní Shisen Sho sami – mahjong není tak jednoduchá hra, jak vypadá.
Shisen Sho patří rozhodně k lepším zpracováním mahjongu. Nabízí sice poněkud zvláštní herní plochu, nicméně zase umožňuje výběr z celkem osmnácti druhů kostek, jež se liší svým designem i grafickou podobou. Jsou tu jantarové luxusní kostičky, mahjong dřevěný, nebo třeba omšelá a zašlá starobylá varianta. Zkrátka: je z čeho vybírat a hra se ani vizuálně příliš rychle neomrzí. Dále je zde k mání řada sledovacích zařízení, nastavení obtížnosti, měřič času, za jak dlouho se podařilo odehrát jedno hru, poradce, který na zeptání řekne, zda je možné ještě hru dokončit, či zda je situace zcela beznadějná – a další a další. Na to, že instalační soubor nemá ani celé tři megabajty, je to až obdivuhodná bohatost, kterou je třeba ocenit. Celkové hodnocení Shisen Sho tak musí vyznít jednoznačně pozitivně. Milovníci mahjongu už určitě dávno začali stahovat, i ostatní by ale měli obětovat těch pár minut na stažení, instalaci a vyzkoušení této skvělé deskové hry.