Sisyfos byl bájný řecký král a jeden z největších hříšníků tehdejšího světa. Protože se snažil ošálit samotné bohy, uvrhli jej po smrti do Tartaru, nejhlubší sféry podsvětí, kde ve věčnosti přežívají ti nejzvrhlejší z lidí.
Má svůj speciální trest: Musí před sebou valit do kopce kámen, který se vždy těsně pod vrcholem zvrhne a skutálí zpět, dolů k úpatí. Jestliže dokáže kámen převalit přes vrchol, bude odsud propuštěn. Jenže, to se mu nikdy nepodaří.
Tento motiv tzv. sisyfovské práce, si vzal Albert Camus jako hlavní téma svého slavného díla Mýtus o Sisyfovi. A tato adventura je zpředmětněním jeho hlavní myšlenky. Přestože je primitivní, dvoubarevná a nemá žádné namluvení, je to jedna z nejlépe hodnocených her svého druhu. Donutí vás totiž přemýšlet, doslova filozofovat.
Varuji vás, pokud na hluboké myšlenky nemáte žaludek (což je samo o sobě dost špatné), pak ji ani nestahujte.
Bůh ví, co vlastně jste a čím jste byli. Nyní, v podobě jakéhosi ducha, se ocitáte v nekonečné pouštní krajině a netušíte, jestli jste po smrti, nebo jen ve snu. Nacházíte další duchy, kteří neúnavně v písku kopou jámy a všechno tohle jejich lopocení vám připadá absurdní.
Pak přichází vysvětlení. Ve zdejší nekonečné pustině není žádné jiné volby, než kopat a nebo nedělat nic. Když začnete kopat, realizujete se, máte vidinu úniku a ačkoliv je to beznadějná práce, máte svůj sen, vidinu svobody. Když kopat nezačnete, přestanete existovat, neboť ztratíte jakýkoliv smysl žít.
Raději tedy valíte onen pomyslný kámen nahoru, ve vidině cíle, kterého nikdy nedosáhnete, ale už jen onen beznadějný cíl vás naplní smyslem a nakonec jste šťastní. Sisyphus Reborn je vynikající hra, která vás možná donutí si Camusovo dílo i přečíst a to je zkrátka skvělé.
Nečekejte od ní ale nic vyloženě novátorského. Nese se v duchu podobném, jako tahle „recenze“ a vyžaduje, abyste nad ní přemýšleli. Pokud tedy hledáte něco skutečně nevšedního, pak jste již našli. A tak vám na tu půl hodinu dokáže vnést do tohohle absurdního života smysl.