Snakes and Ladders - po žebříku nahoru?

Pokud jste milovníky deskových her, ale nemáte zrovna žádnou po ruce, není nic snažšího než sáhnout po svém osobním počítači a dát se do hledání. A nebo si rovnou spustit Snakes and Ladders...

V dnešní rychle se rozvíjející technologické době začínají i ty poslední pozůstatky „po staru“ řešených her pronikat na naše osobní počítače. K tomu samozřejmě patří třeba také deskové hry, jež kdysi patřily k oblíbeným rodinným kratochvílím a jejich moderní podoby se uchovaly i dodnes. Snakes and Ladders pak předvádí jednu takovou hru v počítačové podobě.

Vše začíná výběrem počtu hráčů. Ty lze nakupit až do velice slušného počtu (možná až trochu nereálného, dost dobře si nedovedu představit, jak by se celá taková banda seskládala kolem jednoho PC).Nad tím ale nemá smysl bádat, autoři zkrátka tuto možnost do hry zakomponovali a bohužel u ní neumožnili možnost volby umělou inteligencí ovládaných hráčů, i když by to v tomto případě nebyl vůbec žádný problém vytvořit.

Důležitý je ale samotný obsah, který se odehrává na jedné velké desce (jak nečekané, když jde o přepracování deskové hry). Ta má na sobě čísla od jedné až do stovky no a jednoduchou úvahou přijdete sami na to, že vaším cílem je začít právě na té jedničce a postupně se dostat až na číslo 100. To znamená poměrně dost hodů virtuální kostkou umístěnou na pravém panelu. Její ovládání bylo vymyšleno asi nejlépe, jak to šlo – stačí na ni prostě kliknout, ona se roztočí a po chvíli vyplivne číslo, o něž se posunete dopředu. Možná snad akorát ta animace kutálení mohla být o fous kratší – sice to nevadí ve chvíli, kdy hrajete ve dvou či třech, v momentě, kdy byste byli nuceni takhle dlouho čekat při hře třeba pěti hráčů, asi by vás to hodně rychle omrzelo.

Teprve nyní se ale dostáváme k samotnému jádru pudla. Jistě také přemýšlíte, proč se hra jmenuje Snakes and Ladders čili hadi a žebříky. Tyto dvě věci jsou totiž umístěny po herní ploše tak, že žebřík i had vždy na jednom políčku začíná a jinde končí (většinou o několik řádků níže nebo výše). To znamená, stoupnete-li hadovi na hlavu, ten vás přesune o značný kus níže, naopak šlápnutí na políčko se spodní částí žebříku, naopak se posunete o kus nahoru (v opačném směru to ani v jednom případě nefunguje). Nejvíce hadů posunujících dolů je samozřejmě před cílem.

Snakes and Ladders není vesměs špatnou hrou, opět nám ale dokazuje, že stolní hry prostě na osobní počítač nepatří – alespoň prozatím rozhodně ne. I když bych si dokázala představit příjemné odpoledne s deskovou verzí této hry, obávám se, že u jejího počítačového zpracování bych dlouho nevydržela. Za zkoušku ale přesto stojí...