Solglider – aneb vystačíme si jen s mezerníkem

Soutěž pořádaná serverem retro remakes měla jasná pravidla – hra se musí ovládat jen jedním tlačítkem. Zvládli autoři So glideru tuto nelehkou podmínku, nebo se jedná o naprosto nehratelný titul?

Server Retro remakes nás už celkem dlouho zahrnuje celkem kvalitními remaky, mezi které patří i Solglider, předělávka klasické arkády Caveship. Hráč tedy zasedne do kokpitu moderní stíhačky a pokouší se bez větší úhony prolétnut úzkým prostorem před ním. Jak jsem již nastínil v úvodu, bohatě stačí jediná klávesa, v tomto případě se jedná o mezerník. Ke hře prakticky nepotřebujete ani myš – opravdu vše, dokonce i menu, se totiž ovládá mezerníkem. Pravidla byla prostě nekompromisní. Týmu Codex se však podařilo tento problém skvěle vyřešit, takže hratelnost tímto vůbec neutrpěla. 

Hned na začátku na vás čeká výběr rychlosti s jakou vystartujete do úzké jeskyně před vámi. Pokud start nezvládnete dobře, můžete velice rychle skončit, protože čím nižší rychlost, tím nižší hodnota štítů. Samotný průlet je také velice jednoduchý. Střídavým stoupáním a klesáním se vyhýbáte poletujícím předmětům a snažíte se pokud možno co nejrychleji dostat do teleportu, který vás vyhodí do jiného prostředí. Přitom všem vám stále ubývají štíty a když jejich hodnota dosáhne nuly, letadlo prostě spadne a vy můžete začít znovu. Nemusíte však zoufat, je hned několik způsobů jak si zdraví doplnit. Bodíky vám narůstají sbíráním modrých bonusů a průletem teleportu.

V jeskyních potkáte hned několik typů nepřátel, ale ruku na srdce – jejich podoba je vážně bídná a rozhodně nečekejte žádné mimozemské potvory nebo jiné lodě. Proti vám se postaví různé patvary a ani jejich počet není nijak oslňující. Celkem zde narazíte na červené ostnaté koule, které ubírají životy, zelené jehlany, žluté koule a modré mnohostěny, které přebírají funkci bonusů a jimiž si budete průběžně doplňovat štíty. Navíc po prvním startu vůbec netušíte, co který tvar umí a jejich vlastnosti musíte vyvodit až zkoušením, kdy se budete snažit zjistit co vás může zranit a co ne. Ukazatel stavu vaší raketky také mohl být viditelnější. Jednotlivé úrovně, ve kterých se hráč po průletu branou ocitne, jsou celkem pestré. Od krvavě červené jeskyně až po klasickou kamennou.
Hudební doprovod tu sice je, ale moc si ho neužijete. Všechny zvuky jsou naprosto nevýrazné a především velmi tiché. Je škoda, že s poměrně obtížným zadáním soutěže si tvůrci poradili relativně snadno, zatímco se samotným zpracováním to dopadlo dost mizerně. Ale na těch pár chvil k odreagování Solglider určitě stojí.