Nejprve se ale podívejme projektu trochu více pod kůži. Celkově se jedná o strategickou hru ve stylu Castle Siege – tedy ovládáte vlastní základnu na jedné 2D obrazovce. Ta vaše stojí na straně levé, přičemž protivník má postavenou na chlup stejnou, ale na straně opačné. Cílem každého z vás je zničit toho druhého v co nejkratším čase. K tomu vám pomůže několik různých druhů jednotek, které budete postupně tvořit. Ke všemu ale potřebujete jistý druh surovin. Ten je ve hře pouze jediný a jsou jím jakési žluté bobulky, které náhodně padají z nebe a také se generují přímo ve vaší základně. To ale nestačí a základem úspěchu je nasbírat jich co nejvíce a hlavně s nimi následně dobře hospodařit.
Stav surovin máte zobrazený na spodním panelu, přičemž také můžete sledovat stav surovin protivníka a udělat si tak lepší představu o jeho strategii (což mi přijde zvlášť u počítačem ovládaného protivníka trochu zbytečné). Na druhou stranu i bez stavu jeho konta většinou jednoduše vidíte, jaké akce provádí – ty se totiž omezují pouze na vytváření bojových jednotek či těch vhodných ke sběru a nebo upgrade vlastní základny o nové obranné prostředky. Obě pomyslné větve jsou stejně důležité a zanedbat nelze žádnou v případě, že budete pouze útočit a málo bránit, ošklivě se vám to vymstí.
I když jsme si umělou inteligenci v poslední recenzi tak nějak vymodlili, nelze ji prohlásit za vyložené vítězství. Co jsem stihla okoukat, vás protivník má snad jednu jedinou taktiku, používá ji stále a příliš se neváže na to, co děláte vy, zda na něj útočíte či nikoliv. Časem se tedy na jeho taktiku připravíte a budete vyhrávat na celé čáře – Somiumstrike 2 tedy stále zůstává hrou, která svou sílu ukáže až v multiplayeru na jednom PC. Na druhou stranu alespoň za tu možnost singleplayeru a také nakupení hned několika obtížnostních stupňů je třeba dát plusové body.