Somiumstrike je zajímavý pokus, který se podle všech indicií pokouší navázat na věhlas Tower Defence, Castle Siege a jim podobným. K projektu se neváže žádný příběh, což je první z negativ, které je třeba zmínit hned na začátku. Taktéž bych poznamenala něco málo k nešikovně, leč originálně řešenému menu. Pohybujete se v něm klasicky kurzorovými šipkami nahoru a dolů, ovšem jediný stisk klávesy dolů neznamená posunutí nabídky o jednu dolů. Místo toho se posune jen malý puntík, který v menu označuje, v jaké položce se momentálně nacházíte. Ovšem ten se neposune o jednu položku dolů, jak již bylo předeslá
no, ale jen o malý kousek, proto abyste se tedy dostali na úroveň další záložky, musíte šipku podržet nebo stisknout několikrát. Tak se může i velice snadno stát, že volbu prostě přejedete, tudíž se budete opět pracně vracet a tak stále dokola.Nyní již ale přistupme k projektu samotnému. Ten nabízí bohužel pouze hru jeden proti jednomu, což je trochu škoda. Zapracovat umělou inteligenci věřím nebylo až tak obtížné, ovšem autoři se této vize vzdali a místo toho doufali, že bude mít každý po ruce dobře naladěného přítele, který s ním projekt vyzkouší.
Náplní je řízení vlastní základny. Ta je takovou malou 
jednoduchou budkou, z níž se ale mohou rodit velké množství jednotek. Jejich počet vlastně závisí na jediné surovině a tou jsou zlatavé drahokamy. Ty jednou za čas padají z nebe, načež se uhnízdí v trávě, což je práce pro speciální sběrače. Ti jsou prvním a nejjednodušším druhem nabízených jednotek. Cílem každého z dvojice hráčů je k surovině dorazit jako první, k čemuž jsou nutné rychlé reakce. Poté, co si jednotku ze spodního panelu koupíte, ona lehkým krokem vykluše z vaší základny a než dorazí k cíli bude to chvíli trvat. To je vlastně společné pro všechny jednotky jen s tou změnou, že některé dokáží i létat. K těm se ovšem dostanete až postupným systémem updatů, který se váže na základnu. To samozřejmě stojí nekřesťanské množství zlatých krystalů, většinou se ale vyplatí – musíte se rozhodnout podle aktuální situace na bojišti. Kdo vyhrává, je snad každému jasné. Na konci hry totiž může na herním poli zůstat jen jediná základna.
Grafická stránka by byla mdlá a stereotypní nebýt alespoň trochu vše napravující volby spočívající ve výběru barevných kombinací pozadí. Těch je celkem pět a i když motiv zůstává stejný, jednou budete hrát v poli rudém, jindy naopak modrém.
