Space Rot – hra s LSD
space_rot_03
Hardcore umění si mezi normálními smrtelníky vytvořilo auru čehosi podobného radikálním politickým stranám a fanatickým sektám. Málokterý tovární dělník má pochopení pro nelidské abstraktní tvary protiválečné sochy ukované z kovových pásů tanku. Platí to i v herním prostředí. S tím, jak se potřeby art vývojářů odlišují od potřeb běžných hráčů, klesá i pochopení pro experimentální hry vytvořené s rozlišením 2x2 pixely. A co teprve když autor dává veřejně najevo, že se o user-hostile hru přímo snaží…
Space Rot je dílko Jacoba Waldemara Buczynskiho, aka autora ujetého Pasta Masteru, který sám o sobě říká, že má zálibu v co nejhůře hratelných hrách. Podobně jako loni bych mohl citovat něco z jeho další tvorby – například hru Cripple Apokalypse o útocích postižených lidí, či Adventures From The Crocodile Guy, parodii na smrt Steva Irvinga. Nepřekvapí, že i ve Space Rotu si dal za cíl vytvořit něco bizarního. Space Rot je taková variace na Space Invaders, ovšem v simulaci z pohledu lidí s potížemi zraku. Ne, okolní obrázky NEJSOU rozmazané v Photoshopu. Gameplay sám o sobě není špatný, avšak naschvál neostrá grafika hru maximálně komplikuje.
Akce je překvapivě zábavná. Pozemní palpost se opět může hýbat do stran, navíc přibyla i možnost střílet do více úhlů. Ideální taktikou tedy je z jednoho místa vykropit, co se dá a následně se přesunout o kus dále. Bohužel, naprosto absentuje jakékoliv oživení hratelnosti. Jiného (grafického) prostředí se vzhledem k minimalističnosti nedočkáte, bohužel vám shůry nepřiletí ani žádné power-upy (a pokud ano, pak jsem si jich v LSD grafice nevšiml).
Zdaleka největším problémem je vizuální zpracování. Emzáci nalétávají v hutných počtech, nicméně Buczynski schválně zvolil rozmazanou grafiku a zároveň velké množství efektů, takže ve výsledku hráč bude mít dost značné potíže rozlišit, co je přilétávající raketka a co je reziduum výbuchu jejího kolegy. A pokud pořádně nevíte kam střílet, hratelnost nutně klesá. Tímto směrem by se art hry opravdu vydávat neměly.
Space Rot ovšem je díky svojí grafice zajímavým zážitkem. Stejně tak i autonehoda rovněž být zajímavým zážitkem, což ale neznamená, že ji chceme všichni prožít. Ve finále tak paradoxně nejzábavnější stránkou hry zůstává "read meh" soubor, kde se dočteme perly jako že Cripple Man má největší skóre, porážejíc na hlavu Aids Mana, nebo že "továrna na moč byla zavřena, protože do řeky vypouštěla pudink, k čemu neměla povolení". A ještě mnohem, mnohem více. Obojí samozřejmě ani v nejmenším nesouvisí se hrou. Buczynski by se možná měl přeorientovat na psaní povídek; navzdory jeho ostrovtipu totiž nemůžu jeho herně-vývojářské umění doporučit.
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 8 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...