Ostatně o samotný pohyb se nebudete muset téměř starat, to za vás zvládne hra samotná – bohužel. Nemůžete jej totiž ovlivnit ani co se rychlosti týče a od chvíle, kdy udělá hrdina první krok již není cesty zpět snad až na situaci, kdy zemřete a začínáte pěkně od začátku. A to se bude stávat poměrně často. Nejprve než se vám do krve dostanou poměrně originální principy a poté v momentě, kdy začne pořádně přituhovat.
Jak nasvědčuje název samotný, hlavní akcí, kterou náš hrdina zvládá, je skákání. I když to je vlastně schopnost každého druhého hrdiny arkádového projektu, v tomto případě je vše podstatně jiné. Náš hlavní hrdina totiž dokáže dělat skoky do opravdu velké výšky a to mnohonásobně. Vzhledem k tomu, že jednoduchého vyskočení dosáhnete mezerníkem, jeho opětovným stisknutím v průběhu toho, kdy je hlavní hrdina ve vzduchu, jej donutíte vyskočit ještě o něco výše. To se vám bude hodit zejména v případě, kdy dojde řeč na opravdu vysoké překážky. Těmi jsou kupříkladu bloky kostek umístěných také na oběžné dráze a mnohdy naskládané na sebe do vysokých komínků. To vám samozřejmě neskutečně navyšuje obtížnost a to zejména dodám-li, že se takovýchto komínků na poměrně malé Zemi nachází hned několik za sebou. Při nesprávném skoku se tedy může velice snadno stát, že ještě nestihnete překročit jednu překážku a již byste se správně měli připravovat na druhou. Obzvláště záludné pak jsou momenty, kdy se na obrazovce objeví poskakující kuličky, jejichž chování je mnohdy těžké odhadnout a tak i obtížně překonat. Přitom jakýkoliv kontakt s kuličkou či s některým ze statických bloků znamená okamžité ̈navrácení na startovní čáru – naštěstí ale není počet takovýchto resetů nijak omezený.
Space Hopper me zaujal jak po obsahové, tak i technické stránce. Autoři s vymyšleného jednoduchého konceptu dokázali vyždímat doslova maximum. Pěkně zpracovaná zem, svižná hratelnost a ne příliš vysoko nasazená laťka obtížnosti mluví jasně pro stažení projektu. Škoda jen, že časem omrzí.