Stack up - Tetris trošku jinak

Je celkem škoda, že na internetu najdeme tak malé množství freewarových her logického žánru, ale o to více si zase ceníme těch několika málo jedinců v moři plném skákaček, akcí a arkád. Stack up je hra, která se sice řadí mezi logické a ještě k tomu do kategorie tetrisů, přesto vás podle mého názoru dokáže zabavit na nejednu dlouhou chvíli.

Podle mého názoru je celkem škoda, že na internetu najdeme tak malé množství freewarových her logického žánru, ale o to více si zase ceníme těch několika málo jedinců v moři plném skákaček, akcí a arkád. Navíc když vyjde nějaká logická hra, tak se moc často nestává, aby byla nějakým způsobem nedodělaná, což je typickým jevem u většiny ostatních žánrů. Logické hry samy o sobě mají dlouhou tradici mezi všemi hrami. Většina z nich se hrála již před desítkami let, třeba na písku u pláže, v lese pomocí dřívek či s kamínky. Tetris sám o sobě dlouhou historii nemá, jeho dějiny sahají o něco více než deset let nazpátky. V době, kdy vyšel, byl velice úspěšný a i dnes ho spousta človíčků hraje třeba na mobilních telefonech, což se dnes stalo docela hitem (i když mě to nijak zábavné nepřijde).

Úplně obyčejný tetris mě nebavil ani v jeho počátcích, nikdy jsem u něj nevydržel déle než dvacet minut a nechápal jsem, jak u toho někdo mohl strávit dokonce celý víkend. Stejně tak jsem nechápal fakt, že mi někdo před nedávnem doporučil zahrát si Stack up, ale protože ona dotyčná osůbka naléhala, já jsem měl zrovna prázdnou linku a hra měla pouhý necelý půlmegabajt, tak jsem se nechal přesvědčit a za několik minut jsem už s tváří přilepenou k monitoru pařil a pařil a pařil.

Samotná hra Stack up vznikla na popud několika programujících nadšenců, kteří se spikli a udělali tuto jednoduchou, leč zábavnou hru v naději, že by mohli vyhrát některou z hlavních cen loňské Becherovka Game, která zaznamenala slušnou odezvu ze strany pařbychtivých hráčů. Ač se jedná o hru logickou, nepotěšil mě fakt, že hře chybí mnoho z důležité pětky - intro, příběh, menu, info, help. Intro by se snad dalo odpustit lehce, příběh se u hry logického zaměření nežádá, ale menu je základ celé hry a bez něj se mi to ani trochu nelíbí. Je tam sice na výběr, zda chcete hru ukončit, nebo začít, ale to se samo o sobě jako menu snad ani nazývat nedá, navíc chybějící informace mohou hráči poplést hlavu. Například nápověda s ovládáním by vůbec nepřišla nazmar a myslím, že by ji rád využil leckterý začínající uživatel.

Po spuštění hry se ocitnete jakoby v krabičce, do níž padají odněkud shora po trojici slepené kuličky, každá jiné barvy. Z pozadí se na vás dívá mladá půvabná slečinka s piercingem v obočí a znakem zajíčka Playboye na tváři u nosu. Místo čela má mraky a místo dlaní vodu. Ty tři vedle sebe padající kuličky nejde nijak natáčet, pouze s nimi můžete pohybovat do stran a navzájem si můžou kuličky různých barev místa prohazovat. Jen zřídkakdy se stane, že by padaly tři stejné barvy, ale čas od času se takováto událost přihodí a hned je bodíků víc. Často ale přijde období, kdy se ty kuličky, zvané též jako neurony, proti vám spiknou a chodí vám samé špatné, které lze jen těžko použít. Pak hromada narůstá a narůstá a nakonec se možná stane, že dosáhne až k vrcholu a to značí konec hry.

Pokud jste dali opravdu dobrý výkon, bude vám umožněno zapsat se do tabulky High score, ale to je jen pro ty nejlepší. Hlavním cílem je samozřejmě nasbírat co nejvíce bodů. Za každý neuron, který dopadne na hromadu, dostanete jeden bod, když jsou tři či více vedle sebe, nad sebou, či šikmo, tak zmizí a vy dostanete deset bodů, abyste se mohli považovat za opravdu dobré měli byste těch bodů nasbírat několik tisíc.

Ovládání u hry je tentokrát více než jednoduché. Neurony mezi sebou vyměňujete šipkou nahoru, posunujete triem šipkami do stran, pokud chcete pád urychlit tak stačí jenom použít šipku dolů. To je celé ovládání, nemělo by vám činit žádný problém. V Options můžete navolit několik drobností jako rychlost padání kuliček, jejich rotaci, zvuk, a nebo si můžete zkusit zahrát dvojhru na jednom počítači. Multiplayer hra sice neobsahuje, přesto buďme vděční alespoň za dvojhru.

Co se týče grafiky tak se o ní toho moc říci nedá, podle jedné lokace by se hodnotit nemělo, každopádně měli autoři nasadit lokací více. Hratelnost je celkem ucházející, ale spíše záleží na tom, jaké žánry má hráč rád, pokud nemá logické gamesky rád, tak ho nepobaví ani tato, ale jestli jsou mu sympatické, tak se náramně pobaví.