Staničář - jaké je to řídit vlakovou dopravu?

Chtěli jste si někdy vyzkoušet, jaké je to řídit železniční dopravu? Právě to vám nabízí tento český simulátor. Jde o takřka naprosto přesnou kopii zabezpečovacího zařízení JOP, po funkční i grafické stránce.

Skoro každého v mládí lákaly vláčky. Někdo u nich zůstal, jiní si zvolili odlišné povolání. Skupinka českých fanoušků si alespoň vytvořila opravdu reálný simulátor železniční dopravy. Postupem času se k nim přidávali další a další dobrovolní tvůrci, se kterými společně vytvořili opravdu kvalitní titul. Hned na úvod vás ovšem musím upozornit, že pokud zrovna tématu příliš nehovíte a jste v tomto směru naprostými laiky, bude pro vás hodně těžké do hry proniknout.

Pro každého nového hráče je důležité nezaleknout se hned v úvodu, protože je poměrně složitá na ovládání. Po spuštění samotné hry na vás čeká volba stanice, ve které budete hrát. Všechny jsou reálnými kopiemi skutečných železničních uzlů v České republice a na výběr je jich v současné době 17, přičemž neustále přibývajínové. To je dáno především volně šiřitelným editorem, takže může tvořit prakticky kdokoli. Kromě struktury a rozsáhlosti se od sebe liší především svojí obtížností. Na seznámení doporučujeme asi okolí Ústí nad Labem, naopak jedno z nejtěžších je pražské Hlavní nádraží.

Co je tedy vaším hlavním úkolem? Inu řízení železniční dopravy pochopitelně. Každá stanice má určité vstupy, ze kterých vám do stanice přijíždějí vlaky. U všech vidíte pravidelný příjezd a jakým směrem ho musíte vypravit. Tak je to alespoň u těch jednodušších, těžší je to s vlaky, které vám ve stanici končí. Potom totiž z pravidla přichází posun, různé rozpojování, šíbování a další „složitosti“. Například na zmíněném hlavním nádraží je toho skutečně hafo. Vy se tedy musíte starat o plynulou a ničím nerušenou dopravu a stavět jednotlivé vlakové cesty.

Diskuze o grafickém zpracování není příliš na místě, protože přesně takto vypadá řízení dopravy i v reálu. Jde skutečně o věrnou kopii tzv. JOPky se vším všudy, proto nemůžete čekat žádnou úžasnou grafiku. Určité skupině hráčů bude patrně vadit, že jde o tzv. nekonečnou hru. To znamená, že na počátku si zvolíte startovní čas a potom už jenom hrajete a hrajete. Čas běží neustále dál, do stanice vjíždějí nové vlaky (podle jízdního řádu) a není stanoven žádný konkrétní cíl. Hra obsahuje dokonce multiplayer ve dvou lidech po síti, kdy každý hráč ovládá určitou oblast.

Pro mne, jakožto fanouška železnice, je Staničář opravdu tím nejlepším, co se v daném směru dá sehnat. A navíc zdarma. Škoda jen, že hra je opravdu určená spíše hardcore fanouškům, než běžným příležitostním hráčům. Ti do ní bohužel jen tak neproniknou a hned při pohledu na screenshoty je patrně odradí.