Star Opus 1: Pathway to the Pollux - první díl nové legendární ságy?

Skvělá vesmírná arkáda, která je jen první epizodou zamýšlené série. Už nyní ale dokáže na nová pokračování pěkně navnadit.

Star Opus 1

Star Opus 1

Emzáci zase útočí. Teda obvykle si člověk s takovým konstatováním při shrnutí příběhu vesmírných arkád bohatě vystačí, ale dnes by to bylo zatraceně málo. Píše se rok 2237, což by bylo celkově jedno, pokud by to byl jediný rok, který s hrou strávíme. Star Opus je však plánován jako...opus.. a budou postupně vycházet nové a nové verze. Tento koncept je obvyklý u adventur, u arkád jde spíše o výjimku. A o výjimku z výjimek jde i proto, že první díl je tak povedený, že čekání na druhou epizodu (snad vyjde do několika měsíců) se rozhodně vyplatí. Nebylo by tedy od věci si zapamatovat i nějakou tu extra informaci navíc - třeba že hlavní prevít se jmenuje Kaou Pih. Hra se představuje jako explorační vesmírná arkáda. Postupně budete procházet různé solární systémy a bojovat s emzáky na jejich planetách. V rámci jednoho solárního systému můžete levely splnit v libovolném pořadí, ale přeskakovat ze systému na systém se dá až po dobití všech planet.

Star Opus 1

Star Opus má velmi blízko k japonským SHMUP akcím, ze kterých si bere to nejlepší a ještě k nim přidává něco navíc. Možná si říkáte, co se dá na japonské preciznosti vylepšit, ale pro Evropana se vždy najde nějaká ta stránka způsobená jiným kulturním prostředím, která mu tam podvědomě nezapadá. Masáže StarTrekem a hvězdnými branami jsou zkrátka tak silné, že představa o tom, jak to ve vesmíru při intergalaktických bitvách funguje, máme jaksi zažitou. A Star Opus je dokonale naplňuje a za pomoci výborné hudby a zvuků si budete marně v mozku přemítat, proč je vám takové prostředí hrozně povědomé. Teda spíše hrozivě než hrozně, protože ambientní depresivní hudba s neurčitými a nepravidelnými kovovými údery ve vás stále udržuje tu správnou hladinku beznaděje. Ano, takhle nějak si představuji atmosféru na dalekých vesmírných cestách.

Star Opus 1

Ale zpátky ke hře. Těžko říct, zda to bylo záměrem nebo jsem jenom neobjevil ten správný grif, ale raketka mi nešla pořádně ovládat. Při střelbě chvíli následuje kurzor myši, šipkami do stran se naklání a šipka dolů zapíná motory. Teoreticky by to na ovládání mělo stačit. Ale pohyb byl hodně chaotický a bez odrážení od okrajů ploch nebo ostatních objektů bych se dál nedostal. Přesto i za tohoto stavu to mělo své kouzlo. Ostatně při boji s vesmírnou civilizací jen málokdy budete vědět, co se přesně stalo, která páčka co spustila a jaká náhoda vás zachránila před zásahem naváděné neutronové bomby.

Star Opus: Epizoda 1 skvěle vypadá, skvěle se hraje a do budoucna jsou naplánovány nové vylepšené verze. Zní to příliš hezky? Ano, ale i kdyby už žádná další verze nevyšla, tento pilotní díl už nám nikdo nikdy nevezme.