Pokud u intra stejně jako já vydržíte, dozvíte se o jakési slečince, která si všimne přilétajícího objektu z vesmíru, ten ji okrade a zase zmizí, s čímž se pochopitelně smířit nehodlá. Chystá se tedy na jeden obrovský skok, který ji zanese až na daleký ostrov, kde pro ni pátrání po tajemném neznámém začíná. A tak se setkáváme vlastně s tradiční arkádou s jen minimem originálních prvků, která se odehrává v zajímavém prostředí. Na tom je třeba vyzdvihnout především jeho variabilitu. Samozřejmě že pohyb probíhá klasicky z obrazovky na obrazovku, nemusíte se ale bát, že se budete dívat na stále stejné pozadí. To autoři podchytili a tak nás v jednu chvíli vrhnou na vyprahlou pláž, abychom se jen o pár chvil později již plavili ve vodě či cupitali zalesněným porostem.
Zajímaví jsou také nepřátelé, na jejichž poražení ale bohužel nemáte dostatek sil. Jediné, čeho jste tedy schopni je zbaběle mu vyskočit na hlavu, kde vás jako na jediném místě nezraní no a poté pokračovat dál a nebo k jeho zlikvidování použít některý z herních objektů. Jedním z mála originálních prvků, o nichž jsem se již zmiňovala, je totiž sbírání speciálních beden. Ty poznáte na první pohled, načež na ně stačí vyskočit a stiskem ctrl dát nad hlavu. Opětovným stiskem stejné klávesy objekt vypustíte a vrhnete před sebe.
Co se mi na Stargirl and the Thief from the Exploded Moon opravdu líbilo a co možná tak trochu přejali ze starších a úspěšných komerčních arkád, to je hledání speciálních chodbiček a jiných tajných předmětů. To vás může i zpětně nutit vrátit se do předešlého levelu, což není až tak nereálné – většinou se totiž jedná o dosti krátké mise, což hodnotím rozhodně kladně. Celkově jsem si z této hry odnesla poměrně kladné zážitky, i když je třeba nějaké ty minusové body nasadit za ostudné zpracování s neskutečně malým rozlišením.