Lokomotivy jsou moc pěkné stroje, co říkáte? Tedy pokud jsou novoučké a čisťoučké. Na vlastní oči jsem dokonce viděla člověka, který si dokázal celé hodiny vyhrát s jednou blíže nespecifikovanou hrou, kde se projížděl s lokomotivou po krajině, zastavoval ve stanicích a byl z toho tak uchvácen, že nutil všechny kolem sebe, aby se na to dívali. Lokomotiva, o které bude řeč v dnešním článku (a kterou si autoři dnešní freewarovky vybrali za ústřední hrdinku svého titulu), není ani novoučká, ani čisťoučká - vlastně je to docela stará rachota, která má potíže s provozem a který by už asi skončila někde rozebraná na součástky, nebýt téhle příležitosti. Bylo tedy od autorského týmu veskrze pěkné, že si ji vybrali za hlavní hrdinku a že raději nesáhli po nějaké vyvinuté slečně, případně atraktivním svalovci.
Nedá se ovšem přehlédnout, že k tomu měli docela dobrý důvod - chtěli totiž svoji hru situovat na koleje. V takovém prostředí by pak zase měli potíže s tím, jak slečnu či svalovce nějak smysluplně zapojit do dění na obrazovce. A jaké že to dění vlastně je? Inu nejspíš přesně takové, jaké jste si představili, když jsem vám na začátku řekla, že budeme jezdit s mašinkou. Šikmo přes hrací pole (v našem případě obrazovku) vedou koleje a přesně na nich je vaše místo. Kolejí jsou celkem tři dráhy a když se kolem nich pozorně 
rozhlédnete, musí vás upoutat především fakt, že pod nimi, nad nimi i vedle nich je hvězdná obloha. Pouze na pozadí jsou vidět další podobná uskupení pražců a kolejí, ale ta nejsou pro naše účely vůbec důležitá.
Důležitá je lokomotiva a důležitý je úkol, který má splnit. Málem bych se zapomněla zmínit o tom, že lokomotiva se jmenuje Rusty, což nám v další části článku umožní nazývat ji pravým jménem a ne jen tím potupným označením. S Rustym se tedy rozjedete po kolejích a jak brzy zjistíte, nemusíte jet pořád jen rovně. K ovládání vám stačí čtyři směrové šipky - šipkou nahoru přidáváte plyn, šikou dolů brzdíte a pravou a levou šipkou můžete měnit kolej. Pochopitelně ne kdekoliv, ale pouze tam, kde jsou výhybky a kde se koleje kříží. Od začátku hry začne ubíhat 120sekundový limit, v němž se od vás očekává, že se svojí dýchavičnou "lokotkou" předeženete všechny ostatní, pochopitelně mnohem výkonnější a lépe vypadající lokomotivy. Aby toho na vás nebylo málo, měli byste ještě posbírat co největší množství bodů. Ty získáváte různé věci - jednak za sbírání bonusových předmětů, které leží na trase 
(uhlí - 50 bodů, voda - 50 bodů), jednak za předjetí zmíněných konkurentů (pokud předjedou oni vás, stojí vás to 200 bodů dolů z vašeho skóre) a jednak třeba i za každý uskutečněný přejezd na jinou kolej (100 bodů).
V pravém spodním rohu se vám přitom ukazuje schématická mapa kolejiště, kde jsou zakreslené bonusové předměty kus dopředu, takže podle toho můžete včas zvážit, jestli se chystáte překolejit jinam nebo jestli se víc uhlí povaluje na kolejích před vámi. Nahoře nad mapou pak můžete kontrolovat, které konkurenty už se vám podařilo nechat za sebou. Aby to celé mělo nějaký smysl, existuje i možnost zapsat se do tabulky vítězů, což může někoho motivovat k tomu, aby se snažil dokola a dokola zlepšit si svůj osobní rekord. Pokud o sobě tedy víte, že tímhle druhem pařanské závislosti občas trpíváte, jistě už je vám touhle dobou jasné, že Starlight Racing je něco pro vás.
