Evropské bojové mlátičky se snaží zavádět novinky např. v možnosti úpravy postav. Sice někoho může lákat rozdat si to s postavou s podobiznou svého neoblíbeného učitele, ale mně osobně to není blízké. Ovšem na druhou stranu se vyrovnat Japonsku - zemi bojovým hrám zaslíbené – není jednoduché, a tak se zkouší všechno možné. Přesto nás naši východní sousedé vždy přesvědčí, že k úspěchu není třeba 3D grafika, hýřící barevné efekty či detailně prokreslené publikum. Stačí jednoduché a pohledné kresby a chytrý nápad. A Steel March je přesně takový! Nápad s bojovými roboty se sice již v několika hrách objevil, ale zde je toto téma zpracováno velmi citlivě a s japonskou pečlivostí. Kupříkladu Final Fatasy si zakládal na tom, že i Země a neživé předměty mají svou duši. Roboti jsou sice hromady plechu spojené drátky, ale zde má každý z nich svůj vlastní soubor vlastností. Každý používá jiné zbraně a kouzla. Mně jejich charakteristiky připomínali jednotlivé zemské živly – oheň, vodu atd.
Jednotliví roboti jsou samozřejmě od sebe odlišeni i vzhledově a barevně – nutno podotknout, že jsou velmi povedení, každý má charakteristickou zbraň a hlavně se dají různě skládat. V pohybu to vypadá velmi hezky, jako kdyby spolu bojovali roboti z lega. Každý se ohýbá v různých místech a při použití kouzla se rychle přeskládá. Při pořádné mele to tedy není samá ruka, samá noha, ale vznikají zajímavé slepence. Pozadí jsou futuristická, ale statická, takže diváky v hledišti nečekejte (asi se na nich roboti rozcvičili před samotným zápasem :-). Hudba hodně využívá pískacích japonských tónů a při mele ji ani moc nevnímáte. Do hry se však hodí, stejně jako zdařilé zvuky. Z audiostránky jsou ovšem nejlepší komentáře namluvené úžasnou japonskou angličtinou. Po oznámení „laund van = round one“ jsem se musel chechtat, čehož soupeř samozřejmě nesportovně zneužil. Po technologických stránkách je hra zkrátka nadmíru povedená a obzvláště v grafice patří ke špičce žánru, neboť se nezasekla pouze na použití několika předem definovaných postojů.
Jako hráč máte možnost se utkat s počítačem ovládaným robotem v klasickém arkádovém módu. Ctí se zde zlatá pravidla bojovek jako dvoukolový systém, časový limit. Pracuje se s několika verzemi komb a energií. Steel March nabízí i hru v multiplayeru. Záporem je tradičně neobvyklé japonské ovládání. K pohybu a útoku musíte mít nepřirozeně položené ruce a pokud hrajete ve dvou, tak je to prakticky nemožné. Proto doporučuji využít joystick nebo změnit rozložení kláves. K dispozici je ještě jeden mód, ve kterém se roboti skládají a jsou z nich ještě zajímavější plecháčci. Steel March je další z řady bojovek, která dělá čest zemi svého původu.
- pondělí 17. ledna 2005