String Theory je účastníkem nedávno uzavřené soutěže zahraničního serveru Experimental Gameplay vyznačujícího se především originálními počiny. Cílem bylo vytvořit hru, která by mohla využívat Dance Pad, což je speciální zařízení mající na sobě v kruhu umístěné šipky. Ty pak pro obyčejné počítačové hráče výtečně nahrazuje numerická klávesnice či několik písmen, jejich přesnou mapu naleznete na úvodní obrazovce hry. String Theory se pak celkově tváří naprosto nevábně a nenápadně, skrývá v sobě ale obrovský potenciál a kupříkladu v porovnání s taktéž recenzovaným $1#8220; simulatory plnehry.idnes.cz http:>Ink Blot působí naprosto výtečně a dle mého podstatně lépe využívá nabízeného stylu ovládání, tedy oné taneční podložky, což jej staví do pozice černého koně celé soutěže. 
Příběh String Theory pak není vůbec důležitý, úplně postačí tušit, že se nějakým způsobem dotýká mimozemských návštěvníků, kterým vlastně po celou dobu hry nevědomky unikáte. Oním slovíčkem Vy označuji malou bílou a v monstrózním černém světě lehce nenápadně působící tečku disponující však obrovskými pohybovými schopnostmi, jež zajišťuje zejména pětice chapadel. Ty jsou navíc jakoby gumové, natahovací a nejen že dokáží naši kuličku vymrštit daným směrem, navíc mají na svém konci jednoduché úchytky, jimiž se dokáží přitisknout k některému z okolních předmětů, sloužících jakožto jediné záchytné body.
A takto vlastně bude vypadat i celá hrací doba. Budete se snažit vašeho m
alého hrdinu rozpohybovat a někam se s ním dostat – přesněji řečeno zabránit, aby se on sám dostal za hranici na obrazovce viděného světa, v takovém případě by pro vás totiž hra končila.Naštěstí se herní svět neustále pohybuje a to čím dál větší rychlostí a do všech různých směrů, čemuž musíte přizpůsobit vaše následující kroky. A aby toho nebylo málo, může se vám vaše příchytné chapadlo čas od času v samé rychlosti pěkně obmotat kolem některého z objektů, což se mi kupříkladu stalo v pokročilejší fázi hry a než jsem se této brzdy dokázala zbavit, ocitla jsem se za hranicemi obrazovky, čímž pro mě aktuální hra okamžitě skončila.
Celkově jsem ze String Theory doslova nadšená a strávila jsem jeho hraním nemálo příjemných chvil, ba co víc, hodlám se k této vcelku chytlavé záležitosti dozajista vrátit. Neotřelé ovládání, originální nápad a jednoduché zpracování – to vše má vliv na tom, že se z nenápadného dílka nakonec vyklubal můj osobní favorit na vítěze Experimental Gameplay soutěže.
