suteF – arkáda horem pádem

Další důkaz toho, že hopsací arkády mají do svého vytěžení ještě hodně daleko.

suteF

Prostor ve hrách je pozoruhodná věc. Z reality jsme navyklí, že co je nahoře, padá dolů, a další podobné fyzikální zhovadilosti. Díky videohrám ale máme možnost zapomenout na tenhle nudný přístup a právě proto jsou tak zábavné záležitosti jako Portal či They Need To Be Fed. Bohu dík, i dnešní záležitost suteF od Teda Lauterbacha, autora Fetusu, se může hrdě řadit mezi ony nejlepší soudobé logické arkády hrající si s hráčovou prostorovou představivostí.

V tomto přímém pokračování Fetusu se vžijete do kůže zmatého avatara uzavřeného do děsívého podzemního komplexu s hororovým názvem Abyss (Propast). V tradičním pohledu zboku se po vás chce, abyste z Abyss unikli, což si ovšem žádá projít desítky kol plných smrtících pastí, přičemž ultimátním cílem je na každé obrazovce proskákání k gigantické televizní obrazovce.

Prostorové rébusy se zpočátku zaměřují na klasickou hratelnost žánru – tady posuň bednu, támhle propadni levelem. Kola totiž nejsou v suteF ohraničená, takže pokud skočíte mimo plošinku, propadnete ve stejném směru dolů "stropem". Ta pravá šílenost začne až ve chvíli, kdy levely příjdou s invertováním gravitace, díky čemuž panák začne chodit hlavou vzhůru a také všechny další předmety (bedny) létají obráceně.

K inverzi gravitace přitom mnohdy dochází i několikrát za obrazovku a právě tímto originálním prvkem suteF mate své hráče. Vyžaduje totiž zapojení netradičního prostorového uvažování, v němž co je nahoře nemusí být nutně doopravdy nahoře. Pozdější levely navíc začlení i kooperaci s počítačovými kamarády, a ačkoliv se suteF nevyznačuje vysokou obtížností, slibuje dvě hodiny přemýšlení.

Navíc se suteF charakterizuje sice tradiční pixelovou stylizací odkazující k hrám 90. let, zároveň ale tuto grafiku ve stylu Minecraftu obohacuje o efekty 21. století. Rozmazané grafické efekty nebo častá transformace obrazovek do jiného grafického stylu tak nejenže nepůsobí jako z nouze ctnost, ale naopak jako šikovný nostalgický záměr. Pokud se přičte depresivní lynchovskou atmosféra nejistoty, má suteF svou audiovizuální stránkou leccos nabídnout i v roce 2011.

Navzdory nepříjemné nalinkovanosti mnohých kol přichází suteF s pořádným rancem zábavy pro hráče, které orientace v prostorových obludáriích nejenom že neirituje, ale naopak baví. Je v podstatě jedno, že herní mechanismy jsou totožné z Fetusem – nic jim blízkého se totiž mezitím na scéně neobjevilo. Připočtěte originální přístup k pixel-artové grafice i slibovanou dvouhodinovou hratelnost a výjde vám ukázkový alternativní hit na jeden dlouhý zimní večer.