T.U.C.2 3D - nebojácná bojovnice s modrýma vlasama

Nepřátelští mimozemšťané opět navštívili naši planetu. Tentokráte ale nepoletují v obřích talířích. Ty zcela opustili a na první pohled bez ochrany se vydávají napospas lidským silám. Zvládnete uhnout zběsilé palbě jejich laserů?

The Ultimate Chuchu je již poměrně starou záležitostí, která díky své ne zrovna perfektní kvalitě utkvěla v hlavě jen málokomu. Jediným jasně zapamatovatelným prvkem je sama hlavní hrdinka. Ne snad že by oplývala úžasnými křivkami a stala se tak novou herní bohyní. Jedná se spíše o zcela obyčejné děvče alespoň po té vzhledové stránce. Co se chování týče, sloužil by jí spíše přídomek „brutální zabiják“.

Ultimate Chuchu a tuto čerstvou freewarovku pak nespojuje jen společný autor, nicméně i hlavní hrdinka, která sice prošla lehkým liftingem (a nutno dodat že vypadá zas o fous více k světu) a pere se stále se stejnou vervou. Tentokráte jsou ale její souboje daleko zajímavější, což má na svědomí hned několik maličkostí. První je technická stránka, která je výrazně lepší. Nabízí zajímavé zboku viděné 3D lokace s průběžně se měnícím pozadím, které zaujme jistě daleko více než průměrné textury, které zakrývaly pozadí v předešlé hře.

A ani herní koncept na tom není vůbec zle, ba právě naopak. Na jednu stranu se jedná o poměrně repetitivní záležitost, která je ale zpracována poměrně odzbrojujícím způsobem, díky čemuž vám to vlastně ani nepřijde. Ostatně začínáte v pozvolném tempu, které vám dává dostatek času k adaptaci s prostředím, ovládáním a hrou celkově. Následně ale začne přituhovat a od vás bude požadováno, abyste překonávali první na zdi umístěné plošinky, které vás vyvedou o něco výše. Na těch budete potkávat celou řadu herních nepřátel, jejichž variabilita ovšem není nikterak úžasná. A tak se budete muset spokojit s malými zelenými mužíčky, kteří ani z polovinhy nedosahují vaší výšky, zatoi se ale dokáží zuby nehty bránit. Co je jim to platné, když vám stačí k nim prostě dojít a vahou svého vlastního těla je rozdrtit. Druhou možností je použít jedinou zbraň na světelné paprsky. Ta má sice neomezený arzenál, aby se ale z hry nestala zcela frenetická a bezhlavá střílečka, zakomponovalo se do hry jakési „dobíjení“ které vždy nějakou chvíli trvá. Mezi další nepřátele patří třeba létající vesmírné mechanické těleso nebo statický kanón umístěný na stěně, vybavený otáčející se hlavicí. 

Hra s podivným názvem T.u.c.2 3d tedy rozhodně splnila očekávání. Nabízí svižnou arkádovou akci s jednoduchým ovládáním, která vás chytne a hned tak nepustí.