Tale of Maledict – něco na tom Limbo je

Temný večer skýtá nejedno nebezpečenství.

Tale of Maledict

Tale of Maledict

Je tomu rok, co nezávislou scénou otřásla nadprůměrně kvalitní arkáda Limbo. Artistní pojetí uchvátilo všechny smysly a Limbo po právu získávala jedno absolutní hodnocení za druhým. Není proto divu, že úspěch hry inspiroval další nezávislé vývojáře. Dnešní graficky nabušená arkáda Tale of Maledict svou inspiraci nezapře, avšak spolu s ní bohužel ani nedostatek schopností a zdrojů, který měli k dispozici vývojáři její inspirace.

Začneme tím nejlepším, tedy atmosférou. Večerní nálada viděna skrze siluety jednotlivých postav i oponentů je jednoduše okouzlující, ostatně posuďte z okolních obrázků, a poslední kapkou kvality je perfektně zvolená tématická hudba. Proměnlivá světlost jednotlivých lokací (v domě vidíte pouze kolem sebe, pod širým nebem naopak daleko) jen dokresluje melancholický příběh klučíka, který se vydal ven z bezpečí svého domu.

Tale of Maledict

Pokročíme tím už méně kvalitním, tedy level designem. Ačkoliv hra je hra do značné míry otevřená, nedisponuje bohužel mapou, což ústí v nepříjemné škytání hratelnosti ve chvílích, kdy se s postavou musíte vracet přes velké lány levelů. Prapodivný nápad se smrtícím chmýřím, které poletuje v řadě míst, také brzdí svižný postup. A limitování pohybů avatara, který ignoruje některé základní možnosti hopsacích arkád, celkovému dojmu také nepomáhá. Proč sakra nemůžeš ty hlemýždě zabít tím, že na ně skočíš!?

A zakončíme to tím nejhorším, tedy souboji. Ústřední hrdina má jeden typ útoků (ne)magickou hůlkou, ovšem díky agilitě řady oponentů končí souboje příliš často hrdinovým exitem na onen svět. Jistě, nikdo by neočekával, že klučík sebou bude tahat Bezbolestnou, na to jsou tu jiné archetypy (Hit-Girl), řídkost save-pointů ruku v ruce s nevyváženými souboji ale ještě více brzdí hraní samotné a to věru není dobře.

Tale of Maledict

Více než cokoliv jiného připomíná Tale of Maledict neobroušený diamant. Hra samotná nemá na to, aby zastínila Limbo, mohla by se své předloze ale dost přiblížit. Uspěchaný vývoj nicméně způsobil, že hratelnostní složka pokulhává na audiovizuálním zpracováním a výsledek je podobný kočkopsu. K Tale of Maledict je přesto obtížné přistupovat drakonicky a tak nezbývá než doufat, že všechny připomínky, které hráči odeslali (a odešlou) vývojáři Hugo Desmeulesovi, padnou na úrodnou půdu v případném pokračování. Držíme palce.