Tempest City - členem elitního týmu

Nezvykle výpravná akce zakládající si na silné dějové linii. Taková e ve stručnosti hra Tempest City, zaostřující na skupinku vojáků týmu Bravo, které má za úkol zlikvidovat všechny nepřátelské jednotky, jež přistály na Zemi.

Autoři Tempest City jistě již od začátku vývoje plánovali stvořit tak trochu jinou akci. Mésto jednoduché střílečky tedy přichází se zajímavým projektem, který si na příběhu zakládá možná až nečekaně hodně. O tom vás ostatně přesvědčí sám začátek hry skládající se z na sebe navazujících a celkem pomalu se odvíjejících intro obrazovek s téměř žádnými animacemi. To je bohužel také jeden z hlavních klíčů, které možná zajímavý příběh se silným týmovým duchem shazuje. Zamrzí i vizuálně nulová výpovědní hodnota, která bodá nůž do zad všem těm, kdo jsou líní číst textové popisky, kterých jsou zde mimochodem tuny a tuny a budou vás provázet téměř po každých dvou úspěšně absolvovaných místnostech.

Jinak je Tempest City simulátorem zpracovávající obrovskou vojenskou akci týmu říkající si Bravo. Ten se rozhodl postavit hordám zotročeného humaniodního vojska, které bezmyšlenkovitě pochoduje na každý živý cíl v dohledu. To pro vás samozřejmě znamená velké ohrožení, díky šikovně vymyšleným shora snímaným lokacím ale budete o většině nepřátel vědět dříve než oni o vás, což vám dává jasnou strategickou výhodu. Té můžete využít za pomocí několika zbraní, respektive dvou, které zpočátku čítá váš arzenál (toto číslo ale samozřejmě poroste). S těmi budete likvidovat přicházející hordy nepřátel a to jak jinak než přesnou střelbou. Škoda zcela opomenutých zaměřování vždy pouze na určitou část těla protivníka, tedy třeba na hlavu, kde by mohl být počtu projektilů k zabití alespoň o fous menší, než je tomu třeba v případě dalších částí. Na nějaké přesné zaměřování se zde nehraje a ono vám to vlastně ani v podobných 2D lokacích nebude dovoleno, přeci jen pohyb postavy řízený kurzorovými klávesami doplněnými, jimiž zároveň řídíte i zaměřovací křížek, který je ukotven v pevné vzdálenosti od herní postavy zhruba v polovině její tělesné stavby.

Co zamrzí asi nejvíce je umělá inteligence vašich spolubojovníků, která místo aby budila respekt a strach působí spíše vesele až směšně. Ostatně měli byste respekt z neozbrojeného hromotluka, který se při svém spanilém běhu za vašimi patami srazí s prvním stolem a zůstane za ním zakotven bez šance k vyproštění.

Graficky je na tom Tempest City lehce nadprůměrně i když kladně lze spíše než propracovanost a detailnost herního světa hodnotit jeho variabilitu a snahu začleňovat do hry stále nové a jinak vypadající prostory.