Studio Ovine se specializuje výhradně na tvorbu remakeů legendárních a prachem času zavátých her. Budiž jim zato vysloven neskonalý dík, vždyť kolik skvělých myšlenek by bylo pohřbeno nebo odsouzeno k hraní na emulátorech, stačí se podívat na HamsterJam, Imogen či Echo the Mouse. Terra Cognita je volným pokračováním jiné klasiky NonTerraqueous, které svého času vyšlo pro počítač Amstrad CPC. Troufám si říct, že pokud patříte třeba jen k víkendovým hráčům, tak vám po spuštění hry vyskočí na mysli: "Jo, to přece odněkud známâ" a s pochopením herních principů nebudete mít žádný problém.
Děj je zasazen do cyberpunkové budoucnosti (při souboji s Windows mám někdy pocit, že je již za dveřmi a umělá inteligence si již teď dělá, co ji napadne). Infikovaný počítač na mateřské vesmírné lodi převzal kontrolu a vy v roli inženýra musíte 
uniknout skrze 100 obrazovek v malém létajícím modulu. Že se vám přitom postaví do cesty nějaká ta emzácká loď snad ani nemusím dodávat.
Herní plocha připomíná bludiště, ze kterého se jako stromy v kouzelném lese náhle zvedají různobarevné kostky. Plocha se neustále vertikálně posunuje a po pravidelných intervalech na vás čeká několik lodí, které vytváří jakousi past, kterou musíte proletět. Operujete tak na malém kousku místa, musíte hledat průlety mezi kostkami a dávat si pozor, abyste se o ně neroztříštili. Některé kostky jsou pozitivní a slouží jako bonusy. Jde třeba o zvyšování bodového skóre, posun v čase, ochranný štít, aktivace kostek a především doplňování paliva, které k letu nutně potřebujete. Proti lodím se sice můžete bránit laserovým paprskem, ale rychle je nahradí další loď. Při manévrování mezi kostkami musíte využívat i různých kostek na zrychlování nebo zpomalování rychlosti - podle toho, zda musíte proletět klikatý úsek nebo dlouhou oblast bez bonusů, kde byste jen zbytečně promrhali palivo.
Terra Cognita má dvě grafické verze: první obsahuje věrnou kopii původní hry, druhá nabízí novější kabátek. Abych však byl upřímný, právě tato moderní verze mě zklamala, je zde vidět jen minimální rozdíl, textury nejsou povedené a hlavně chybí jakákoliv špetka invence: třeba nahrazení kostek domečky a průlet městem by byly o poznání záživnější. Hudební doprovod a zvuky taktéž nejsou nic mimořádného, ale nižší kvalita technické stránky se nepodepisuje na hratelnosti. Stále jde o svěží vítr do plejády prostých vesmírných stříleček, po hráči vyžaduje nejen přesnou mušku, ale především rychlé reakce a porci důvtipu.
- čtvrtek 17. srpna 2006
