The Big Bad Wolf (and Three little pigs) - vlk se nažere a koza zůstane celá

Hodnotit veskrze průměrnou adventuru není zrovna jednoduchý úkol. Ať už se úroveň hry nachází na obou koncích spektra deseti příček, vždy má kritik dost podnětů, na jejichž základě lze chválit, či naopak vytýkat. Jak se ale zachovat v případě, že velebit, či hanit není co? Věnovat se titěrnostem. A tedyâÂ?Ś

AGS adventura The Big Bad Wolf (& Three little pigs) nabízí hráči v mezích "přivřených očí" relativně neotřelý námět jakési pohádky "O třech prasátkách" převrácené naruby. V ní budete nuceni identifikovat se s postavou zlého vlka, kterého se bez valných oklik ujímáte hned po jeho probuzení v rodném domě. Těm z vás, co pohádku o vepřích bratrech znají, je hlavní úkol již jistě známý - ano, vaší jedinou snahou bude, udělat si z těch tlustoprdů hlavní chod. Tento na první pohled banální úkol, k jehož vyřešení by stačil pouze silný dech, se však velmi záhy komplikuje, když za přímého útoku na domovní dveře obydlí obětí, narážíte na hlaveň Magnumu ráže dvanáct milimetrů, jímž liška podšitá, za drobný úplatek, dobytek brání. 

A právě zde se i rozvíjí hlavní zápletka této nikterak rozsáhlé hry, v níž bude vaším jediným cílem vykoumat, jak se ke své večeři, pokud možno bez úhony, dostat. Vězte, že bádání to nebude zcela jednoduché a to zejména díky, místy lehce nepochopitelným, hádankám, vyžadujícím notnou míru proroctví, či náhody, jejichž hlavní obtížnost plyne zejména z nemístnosti dnes již snad přežitého ovládání ala Simon the Sorcerer apod. O tom však blíže v návodu.
Dále stejně jako některé puzzly, byť dost z nich patří k těm originálnějším, mne nijak zvlášť neuchvátila ani příběhová stránka hry a zejména dialogy, jež jsou až samoúčelně drsné s velmi jednorázovou snahou šokovat, či lépe, principy pohádek až příliš znásilnit. Autor se přitom místy neubrání sklouznutí do vod žánrových klišé.
Troufám si tvrdit, že i samotný námět skýtá mnohem širší paletu možností jak příběh rozvíjet a její nevyužití je skoro trestuhodné. Např. prasátka by klidně mohla okupovat postupně všechny tři domy (slaměný, dřevěný a cihlový) jak tomu je v jedné z knižních předloh a hráč by musel řešit jejich dobytí třikrát, čímž by se hrací doba znatelně protáhla. 

Ocenitelná je na druhou stranu poměrně široká škála pečlivě malovaných animací, jež z valné míry kompenzuje jinak rozporuplné vizuální ztvárnění. Zdaleka tolik nevadí nízké rozlišení, které je pro AGS již standardem a nelze mu upřít jistou nostalgickou hodnotu, jako až nepochopitelně rozdílná úroveň ztvárnění jednotlivých lokací, kdy některé patří k silnějšímu nadprůměru a jiné naopak nestojí za nic. 
Podobně kontroverzní je i hudební doprovod, vyplouvající do reproduktorů jen sporadicky, většinou suplován pouhými zvuky přírody.

Celkově tedy můžeme mluvit spíše o slabším titulu, na němž si ovšem cením rychlé a pohodlné použitelnosti, relativně slušné hratelnosti a hlavně radosti, jakou za úspěšné vyřešení hádanek člověku přináší (Což jsou však zásluhy patřící spíše samotnému žánru, než konkrétní hře). Z kapes The Big Bad Wolf (& Three little pigs) začátečnictví více než čouhá, přesto se dá s určitým nadhledem a milostí říci, že dílo je to perspektivní a budoucí tituly Rastise by ještě mohly překvapit.