The Old Mill je poetická arkáda se závažnou myšlenkou

Svět v této arkádě je smutný a navíc v něm dost fouká. Ovšem jen díky tomu je hlavní hrdinka schopná pomocí padáku poletovat mezi vzdálenými místy a nacházet tajemné nádoby s alkoholem, které vám dovolí na konci rozuzlit děj s poselstvím.

Jednoduchá, poetická a zároveň dost pochmurná plošinovka The Old Mill vypráví děj o samotě a zničeném životě. A to i přesto, že se zprvu zdá, že je úplně bez příběhu. Závažná myšlenka je vám sdělena teprve na samém konci v podobě jednoho z několika možných konců, kterými jste odměněni za svou vytrvalost a snahu. Ovšem abych řekl pravdu, happyend se nekoná v žádném případě.

Pokud se řadíte k hráčům, kteří si cení především kvalitní atmosféry, zajímavé nálady a příběhu na úkor poněkud banální hratelnosti, pak jste tady doma. V The Old Mill hrajeme za malou dívenku vybavenou bílým kusem plátna, který používá jako padák. V hořkém a smutném světě větrných mlýnů, vyobrazeném jen v několika neostrých hnědých barvách, poletuje mezi různými lokacemi a snaží se po cestě domů posbírat co nejvíc bonusů.

Po stránce hratelnosti je tato arkáda poměrně nevýrazná. To však v žádném případě neznamená, že je nudná. Plachtění mezi větrnými víry je velice prosycené melancholií a osobně si myslím, že právě chmurná nálada je to, co vás u hry podrží až do konce (tedy v případě, že vám zrovna nevadí hrát hru, která vyvolává sebevražedné tendence). Atmosféra a vaše zvědavost. To je to, co vás hru donutí dohrát.

Zvědavost především proto, že po cestě naše bezejmenná hrdinka sbírá kromě zvláštních poletujících zářivých předmětů také džbány s alkoholem. Jejich smysl je vám nejdříve utajen, ale potom, co na několika místech potkáte ležícího kostlivce, je vám nabídnuta možnost alkohol mu dát. A právě v závislosti na tom, kolik džbánků dokážete na své pouti posbírat, se vám dostane jednoho z přehršle možných příběhových konců.

 The Old Mill je celkem lineární hopsačka. Jenže džbány s alkoholem jsou povětšinou rozmístěny na takových místech, kam není snadné se dostat, třeba i s pomocí oněch vzdušných vírů. Jakmile vám jeden uteče, není zpravidla cesty zpět.

V poslední lokaci je vám dovoleno vrátit se zase na začátek a zkusit získat všechny džbány. Pokud se vám to nepodaří ani pak, zase je jedinou nadějí začít znovu. Neutěšený pocit zmaru, který The Old Mill vyvolává, je takto dovršen. S chybou musíte žít, nebo to zkusit znova, což je obtížné. Buď to, nebo se spokojit s „horším“ koncem.