The Squad – herní armageddon

Máme tu dnes revoluční počin. Chyba není na vašem přijímači, 3D akce The Squad je skutečně snad nejhorší hrou za mnoho posledních měsíců. Gratulujeme!

squad_02

Ačkoliv tomu možná budete mít problém uvěřit, Plné hry mají jako pravidlo nerecenzování vyloženě špatných her. Vychází to jednak z toho, že na freeware scéně, na rozdíl od té komerční, neexistuje skutečná reklama a hype – a tedy že si na Plných hrách můžeme vybírat k recenzování hry nové stejně jako záležitosti staré pět let. A druhak to samozřejmě souvisí s tím, že na dobré hry kliká více čtenářů, než na recenze s podtituly jako "tudy cesta nevede" či "zbytečná ztráta vašeho času na tomto světě".

Skutečně upřímně věřím, že i hry s hodnocením třeba 50% je na místě publikovat, protože jsou alespoň něčím zajímavé. Pak je tu ale moje osobní výjimka z tohoto pravidla – hry, které na jiných/zahraničních webech získávají vysoké hodnocení, a čtenáři by mohli udělat tu osudovou chybu, že si je stáhnou. A The Squad je dalším takovým varováním veřejnosti. Don't do The Squad!

Opět totiž nějaké studio hrubě přecenilo své schopnosti. The Squad by zřejmě chtěl být čímsi jako freeware variací na F.E.A.R. Máme elitní (dvoučlenné) komando, které se z nějakého příběhového důvodu vydalo do útrob tajemné laboratoře, a našlo tam svou zkázu. Hned první scéna hry je flashforwardem na hroznou vaši smrt, přičemž následně se přesunete o šest hodin zpět na skutečný počátek mise. To samo o sobě je perfektní nápad hodný profesionálních vývojářů, ovšem naprosto děsivým zpracováním mi až na třetí pokus došlo, že hra nemá problémy se stabilitou a level designem.

Skutečně bych si rád přečetl game designové dokumenty hry, protože samy o sobě by nápady na ní mohly být dobré, a autoři hry, hádám, se svým finálním dílkem moc spokojeni také nebyli. Ale co naplat.

Dalším závažným problémem je hardwarová náročnost. Nebudu tvrdit, že hry recenzuju na nějakém dělu verneovského rážení, avšak na svém pracovním laptopu jsem rozjel a dohrál Half-Life 2 i náročnější World in Conflict – možná se občas trochu sekaly nebo byly na nižším rozlišení, ale nepřišly o zábavnost. Naproti tomu The Squad buď jede na hranici hratelnosti nebo se seká až v naprosto nehratelné realitě mimo jakoukoliv známou stupnici - nelze ani použít pojem 'fps' čili 'obrázků za sekundu', protože prostě tady se vymění jeden obrázek za několik sekund!

Snažil jsem se být nezaujatý a férově rozjet The Squad na jiném počítači, přesněji na überpočítači, ale tam se moudrý operační systém rozhodl hru raději ani nespustit. No, snaha z mojí strany byla.

Protože hra občas funguje relativně hratelně, můžu se na závěr vyjádřit i k jejímu samotnému obsahu... který samozřejmě vzhledem k iritujícímu zpracování také nastavuje laťku zábavy kamsi k - 273,15 stupňů Celsia. Teoreticky by třeba souboj s vrtulníkem na konci prvního kola mohl být zajímavý, ale jelikož nikoho nenapadlo udělat vrtulník trochu nebezpečný, změnit citlivost vašeho míření či umístit na mapu dostatek munice, i z podobně velkolepé scény se v praxi stává horor. Jakmile budete za děsivého cukání couvat chodbou ve snaze strefit přibíhající psy a na každého padne více jak třicet nábojů, pochopíte.

Podobné trable, jako absence save, absence minimapy nebo špatný level design, ve kterém se mnohdy omylem vracíte na počátek kola, jsou ve světle zbytky problémů už jen tečkou na konci odmítavé věry.

Čistě objektivně není The Squad asi o moc horší než děsivý Project Geon 2. Nicméně, to je zhruba stejné tvrzení, jako že ebola je jen o trochu horší než metastázující rakovina. Nebudu zapírat, že mám proti této hře averzi – která ovšem vyplynula až z přímé zkušenosti se hrou samotnou. Ve vlastním zájmu ji nehrajte, ať už si o ní přečtete kdekoliv cokoliv.