The Unfolding Spider - Depresivní osud v depresivní hře?

Je nám osud předem dán, anebo jsme jeho strůjci? Doufám, že máte jasno, protože hlavní hrdina této hry rozhodně jasno nemá.

spider_06

Otázku podobného ražení jste museli slyšet už nejméně tisíckrát: Myslíš si, že člověk dokáže ovlivnit svůj život? Existuje něco jako osud, nebo jsme naopak svobodní ve svém jednání? Tedy, hrdina této hry má jasno. Tedy spíš nemá. Jasno máte vy, jako hráči.

Ve hře The Unfolding Spider se zhostíte kontroly nad osudem člověka hledajícího cíl a vůbec smysl své cesty. Jaký je to cíl a jak se k němu dostane je na vás. V případě hlavního hrdiny, o kterém nevíme vůbec nic a on sám si toho také mnoho nepamatuje, je pouze na hráči, jak uspořádá smysl cestě, po které hrdina kráčí. Při několika příležitostech ve hře máte na výběr minimálně ze dvou možností: Cestou odpuštění a cestou pomsty. Již ze samotného vyznění je jasné, že jedna možnost vylučuje druhou a tak se nakonec hráč dočká i několika různých konců závislých na jeho jednání ve hře. Situací, jakou je třeba ta, kdy je potřeba dostat se přes vyhazovače do baru, je ve hře i přes krátkou hrací dobu hned několik. Buď vyhazovače přemluvíme, nebo jej jednoduše uškrtíme a tělo pohodíme do příkopu. Musím se sám za sebe přiznat, že většinou jsem volil právě negativní cestu a podle toho jsem zhlédnul odpovídající konec. Ačkoliv jsem se však snažil sebevíc, nějak jsem příběhu na kloub nepřišel. Třeba budete mít větší štěstí.

The Unfolding Spider se hraje podle klasické adventurní šablony. Nic vás vyloženě herně nepřekvapí, což je na jednu stranu jistě dobře. Na druhou ale není možné čekat zázraky ani v ostatních aspektech hry. Při pohledu na „vytípané“ obrázky tady okolo vás možná nenechá na pokoji ani tušení, že něco podobného tady už bylo, nebo že něco podobného jste určitě hráli. A ejhle! Tohle tušení není daleko od pravdy. Podivně nevyumělkovaná grafika, která jakoby vypadla 8-bitovému Atari z disketové mechaniky, zasmušilý a depresivně vyprávěný (V tomto případě dokonce i špatně pochopitelný.) příběh a nedlouhá herní doba, která je tolik příznačná pro freeware scénu.

Ačkoliv se snažím a na hru se dívám z jakéhokoliv úhlu, vždy se mi jeví, že jedna zajímavá herní vlastnost (Tím myslím možnost postupovat hrou různými cestami.) nezaonačí ničím zajímavý a nudný zbytek. The Unfolding Spider je skládankou toho, co jsme viděli už tisíckrát, jenom jinak seskládanou. Neříkám, že hra nestojí za zahrání. Minimálně podivný depresivně minimalistický soundtrack stojí za to slyšet. Těch deset minut, které budete hře věnovat, nikoho kromě hlavního hrdiny nezabije.