Ti z vás, kdož jsou natolik poctiví, (...nebo mají kopu volného času.) že si před stažením nějaké hry z PH nejdříve přečtou její recenzi, vědí, že si snad u každé freeware adventury stěžuji na absenci dabingu.
Já vím, není vás mnoho, těch co nás skutečně čtou. Mnohem víc je rýpalů, kteří s prstem v nose kliknou na tlačítko "Stáhni“ a pak v diskusi prskají, že to či ono nejde podle jejich nadpozemských představ. Nemyslím nikoho konkrétně (Pokud to nejsi zrovna TY!), jen mi nejde do hlavy, že by recenzi na Octodada přečetlo přes 3000 lačnících hráčů, což je po mém velmi neskromném zaokrouhlení počet, kolikrát byla tato hra z PH stažena. Co když ale někdo na to tlačítko klikl záměrně několik tisíckrát? No, zpátky k tématu. Chci jen poděkovat těm, co si občas nějakou tu recenzi přečtou. Gratias amīcī!
The White Chamber je dalším příkladem hry z kategorie "point&click“. Tímto výrokem bych mohl celou recenzi zakončit, protože dokonale vystihuje vše. Tedy ne vše, jen hratelnost. Další věci, jako je třeba skutečnost, že hra je graficky stylizovaná do manga stylu, jste se dozvěděli už z titulku, anebo z okolních obrázků. Příběh o hlavní hrdince, která se probudí kdesi na podivné výzkumné stanici v kádi také není kdovíjak originální a tak snad ani není třeba ty z vás, kdož toto čtou nějak příběhem zatěžovat.
Teď si nejspíše říkáte, že jsem v úvodu blábolil z hladu, když jsem si stěžoval na ty, co recenze nečtou. Už to slyším: "Vždyť on nám o té hře vlastně nic zajímavého neřekl! Tak proč to vůbec máme číst?“ Pravda. Neřekl, ale řeknu! V tuto chvíli těm z vás, kteří toto čtete udělím informaci hodnou času stráveného u této hloupé (ne)recenze. Osvětu, o kterou ti, co toto nečtou přijdou. V úvodu jsem si zasteskl, že hry nemají dabing. The White Chamber dabing má! Ovšem jaký to dabing! Před začátkem hry si můžete vybrat z nepřeberného množství (9) namluvení. Přítomná je rovněž čeština. "Skvělé!“ řeknete si, ale to by v tom musel být čert, aby to fungovalo.
Hra totiž obsahuje jakýsi překladač, který velmi nepříjemným a umělým ženským hlasem přečte vše, co se na obrazovce napíše. Bohužel to přečte takovým anglistickým stylem, že tomu nerozumí ani ona sama, natož hráč. Už první předmět ve hře "rakev“ přečte "rejkouf“, slovo "kabely“ jako "kábelí“ a když kliknete na slovo "ne" v nabídce ukončení hry, dozvíte se, že se to čte "Norf-íst“. Bohužel, takto to funguje i když hru spustíte v jiném jazyce. Pouze v angličtině vám překladač řekne přibližně to, co je napsáno, ale budou vás z toho bolet uši. Už chápu v čem je krása ticha.
TWCH není špatná hra, jen je ubitá jedinou chybou do bezvědomí a zahrabána do země. To proto, aby ji nikdo neslyšel. Odteď budu svá přání lépe formulovat, věřte mi. Tak a teď víte něco, co ostatní, co toto nečetli zjistí až ve hře, protože to nenapíšu do mínusů. Gratuluji.