Bez použití speciální časové schopnosti našeho drobného hlavního hrdiny byste byli, lidově řečeno, nahraní. Každý ze slušně řádky nabízených levelů (které jsou spustitelné v jakémkoliv pořadí) totiž staví na stejných základních principech. Po spuštění se před vámi otevře různě složitá obrazovka (v případě, že zvolíte levely z horní části seznamu, dočkáte se jednodušších kousků, což je do začátku rozhodně ke zvážení). Ty spojují zlaté mince roztroušené po herních objektech, zpravidla od vás pořádně vzdálenými. Na vás bude všechny tyto mince získat a posléze ještě dosáhnout exitu, který vás vyvede z levelu.
Ačkoliv to může znít jednoduše, Timetravel Bloboid je záležitost pekelně obtížná, což si potvrdíte sami po zahrání třeba i jediného levelu. Vyžaduje totiž přesnost, preciznost a skvělé načasování v každé minutě, což není vůbec snadné. Jako příklad lze uvést level, kdy se před vámi objevuje několik vyvýšených plošinek stojících na velké „kaluži“ lávy. V propasti mezi jednotlivými plošinkami až k samotné hladině lávy je natažena řada zlatavých korunek, které můžete získat jen jediným způsobem – odvážně opustíte pevnou zem a pokusíte se dosáhnout až úplně posledního puntíku nad hladinou, načež musíte rychle zmáčknout tlačítko pro návrat v čase a hrdina se vám pozvolna zase dostane na svou poslední pozici na pevné zemi, v tomto případě na vrchol dané plošiny.Myslím že netřeba zdůrazňovat, že trefit se pokaždé v tom správném zlomku vteřiny stisknout akční klávesu je takřka nemožné, nehledě na to, že podobný heroický čin musíte za level předvést několikrát a používání časové utilitky vám neúprosně žere i ty malé zásoby energie.
Originální a dobře zpracovaný nápad v Timetravel Bloboid jenom podporuje nadprůměrné zpracování. Tak snad jen škoda té lehce pokulhávající hratelnosti v souvislosti s neúměrně nasazenou laťkou obtížnosti.