TK Flipper - pinkněte si

Pinball už jsme na Plných hrách neměli hodně dlouhou dobu a tak nám teď dovolte onen dlouhý půst vám, čtenářům, vynahradit freewarovkou TK Flipper, která je klasickým a přesto svým způsobem netradičním zástupcem zmíněného žánru. Přesvědčí vás nejen hratelností, ale také skvělým multiplayerem.

Pokud o pinballu víte jen to, že existuje a jde o hranatou věc nacházející se často v restauračních zařízeních, vítejte v recenzi TK Flipperu. Taková znalost je totiž pro potřeby seznámení se s touto hrou naprosto dostatečná. A pokud by snad někdo netušil, o čem to tu celou tu dobu mluvím (lépe řečeno budu mluvit), nechť zbaběle neodbíhá, také si zaručeně přijde na své. TK Flipper je totiž takovým pinballem, jehož pravidla má během několika momentů hraní v malíku snad každý, kdo ví, kde se na klávesnici nachází Enter.

Všehovšudy jeden jediný stůl sice není nijak ohromující, natož pak pestrá nabídka, leč co víc čekat od skrznaskrz freewaru zdarma? Onen stůl je naštěstí velice pěkně nakreslen a poměrně dobře i nadesignován. Zůstal bohužel přítomen obvyklý "nedostatek" většiny pinballů a to ten, že pokud se vám daří (a vlastně i v případě, že tomu tak není), hra zapojí pár rušivých elementů, které vaše snažení zaručeně ukončí. Člověk pak může bušit do stolu jak chce a stejně s tím nic neudělá - prostě a dobře, hra si žije svým vlastním životem (a řídí svými, značně nelogickými pravidly).

Když už jsme u toho bušení - jak jistě víte, u reálného pinballu existuje možnost lehce z boku pošťouchnout hrací stůl a tím ovlivnit trajektorii malého míčku, který de facto diktuje chod hry. U virtuálních pinballu naproti tomu tato možnost 1) chybí, 2) je vyřešena tak, že hráč má dovoleno do pohybu míčku zasáhnout jen v kritických situacích a to vždy omezeným počtem intervencí. V případě TK Flipperu se tyto dvě možnosti snoubí v jedné, která zase na druhou stranu připomíná mutaci svých předchůdců. Šťouchat do stolu se dá - a dokonce jsou této bohulibé činnosti vyhrazeny dvě klávesy - leč pozorovatelný efekt tyto výstupy nevykazují a hra je naopak velice ráda trestá; stačí si bouchnout třikrát a máte po hře (zablokuje se ovládání).

Vylívat zlost si můžete až ve čtyřech lidech - stačí když takovou smečku přivedete k jednomu počítači. Není ovšem problém nastavit hru ve čtyřech a přitom hrát sólo - hráči se totiž stejně musejí postupně střídat. Ať už si ale vyberete single nebo multiplayer, vždy máte v rukávu tři pokusy (tedy tři vhozené kuličky) na to, abyste se pokusili pokořit aktuální rekord. Já jsem na tuto snahu rezignoval hned poté, co se mi podařilo zjistit, že některé nástrahy a pasti hracího stolu schválně hrají proti vám (a zvlášť proti kritickým recenzentům :-)) a znemožňují tak opravdovou fair play.

Stůl, na němž se kumuluje všechno dění, je velice pěkně zpracovaný, graficky vyzdobený a kolem a kolem vlastně takřka perfektní. Snad jen rozměrově to není žádný macek. Ale komu by to vadilo, když smyslem tohohle pinballu nejsou hodinové seance pro zasvěcené, nýbrž chvilková hromadná zábava, v níž nebude nikdo diskriminován pro případnou (ne)znalost pravidel. A koho by štvalo, že hra občas ignoruje základní fyzikální zákony a nechá proletět míček zdí, jako by se nechumelilo, když je zadarmo... Já se domnívám, že málokoho.

Občas se mi mimochodem stalo, že se kulička zastavila tak nevhodně, že v podstatě znemožnila jakékoli další hraní, dokud jsem hru nerestartoval, občas jsem také s překvapením sledoval, jak míček nesmyslně poletuje mezi nejrůznějšími prvky stolu a nasazuje korunu všem zákonům pro pohyb těles v naší soustavě. Ale což, hratelnost je i tentokrát hlavním důvodem, proč byste si TK Flipper neměli nechat ujít, a zároveň také atributem, který hravě přebíjí ony vyjmenované nedostatky. Takže pokud vás pinbally lákají a nemáte chuť, čas nebo odvahu si pinball zahrát v reálu, není nic snazšího než se do toho pustit alespoň virtuálně.