Ikiki je přezdívka jednoho z japonských herních tvůrců, který má ve svých hrách na první pohled rozeznatelnou stopu. Vedle podivných písmen, která asi z našich končin rozluští jen málokdo je to především svérázné projetí kreslené brutality. Jen stěží byste v jeho portfoliu našli herní projekt, v němž během jedné minuty hraní nevystříkne alespoň několik litrů krve. Na druhou stranu se ale nejedná o přehnané nechutnosti a jeho hry tak mohou stejně dobře posloužit těm, jež podobný styl her milují, tak i těm, kterým se při pohledu na krev v mžiku zvedá žaludek.Podobně je tomu i u Tobioriya, kde na první pohled nevstupujete do situace, kde jste nuceni vraždit nebohé 
civilisty, nýbrž se stáváte součástí jednoho dosti zvrhlého pokusu. Do rukou je vám podán moderní luk, s nímž stojíte na sloupu umístěném několik desítek metrů na zemi. Jedná se vlastně o výšku podobnou, jako je panelák, stojící přímo naproti vám ve zboku viděném prostředí. I když onen dům vypadá naprosto obyčejně, ve skutečnosti láká sebevrahy podstatně více, než třeba náš tuzemský Nuselský most. Díky tomu je možné v každé vteřině vidět bíle oblečeného člověka, který se s děsivým výrazem v obličeji spouští skokem přímo ze střechy (bílé oblečení může tak trochu evokovat utečence z některého z ústavu pro psychicky choré).
I když by mnohé dobré duše mohly očekávat, že se autor rozhodně postavit vás do role zachránce a tyto nebohé duše opět postavit pevnýma nohama na zem, není tomu tak. Proto také máte v rukou luk ne záchrannou síť. S tímto lukem respektive zaměřovacím křížkem, který je zakotven na myši, budete zacilovat na tyto nebožáky a 
snažit se jim pomoct do hrobu ještě rychlejší smrtí. Svými šípy je tedy budete zasahovat a poté jejich mrtvá těla přibodávat přímo do betonového paneláku. To vše samozřejmě zanechává po cestě mnoho krvavých skvrn, jež zůstávají jak přímo na vysoké budově, tak i na zemi, kam dopadají zbytky nepřátel.Zpočátku není obrazovka až tak zajímavá, ale v konečných fázích probíhajícího levelu se na budově nachází opravdu slušná vrstva mrtvých těl, jež nepůsobí zrovna nejpřívětivěji.
Důležité je také členění celé hry, která má několik misí a v těch se ještě zvlášť přepínají levely v závislosti na vašich výsledcích. Nový level poznáte jednoduše podle toho, že se otevře jedno z oken v panelovém domě. Postupně se otevřou i další a z každého budou postupně vyskakovat další a další narušení jedinci, což vám výrazně ztěžuje obtížnost zachytit je při letu. Jinak je ale Tobioriya překvapivě chytlavou záležitostí, i když se to tak zpočátku zdát nemuselo.
