Traps & Treasures 2 – v jednoduchosti je krása

Prostá skákací arkáda může být kolikrát zábavnější, než nadupané 3D akce. I u Traps & Treasure je hlavní síla skryta v neuvěřitelně chytlavé hratelnosti, kterou tato černobílá vzpomínka na osmibitové hardcore skákačky oplývá…

V jednoduchosti a prostotě herních principů se často skrývá nevídaná krása. Hlavním trumfem dnes recenzované arkády Traps & Treasures dle tohoto hesla není ani nabušená grafika, ani skvělé 3D ozvučení, ani komplexní game design, nýbrž nekomplikovaná, ale strhující hratelnost. Zároveň lze vydání tohoto finského titulu chápat jako malou rebelii proti stále bezuzdně rostoucím hardwarovým nárokům a zbytečnému audiovizuálnímu pozlátku, za něž se schovávají stále tytéž a leckdy sotva průměrné hry. Naznačuje to ostatně i děj. Jeho hlavním hrdinou je chlapeček, jenž byl odkojen na 128 bitových počítačích a jako většina "zlaté mládeže" pohrdal stařičkými klasikami z Amigy, ZX Spectra a jiných osmibitů. Ve světě už to ale tak chodí, že kdo se rouhá, bývá stižen trestem. Pomsta vyšších sil byla tvrdá: jedné noci uvěznila povýšeného hráče v černobílé noční můře. Jedinou nadějí na znovunabytí života bylo proskákat řadu obtížných úrovní plných smrtících pastí a vysbírat v nich co nejvíce pokladů…

Zábavný a originální příběh uvádí jednu z her, která si nejvíce zaslouží označení "retro-styl", přestože sama není remakem žádné původní skákačky z počítačů sira Cliva Sinclaira či jiných kazetkových klonů. K ovládání panáčka ve zboku viděných levelech stačí tři kurzorové šipky pro pohyb doleva, doprava a skákání. Cílem je vždy probít se baterií plošinek, poletujících hvězdic, elektrických plotů, střílen a jiných ďábelských strojů až ke dveřím označujícím východ. Přitom ještě musí hlavní hrdina najít klíč, který mu otevře cestu – a v jeho vlastním zájmu je i vysbírávání nejrůznějších pokladů, které se nacházejí v zapadlých koutech a dírách. Každý z nich je totiž ohodnocen určitým počtem bodů. Ty se připisují do skóre a pokud se jeho hodnota vyšplhá na n-tý násobek 1000 (kde n patří přirozeným číslům), připíše si hráč na své konto jeden bonusový život. A to je věru potřeba, protože ztratit jej lze snadno. Stačí jediný kontakt s nebezpečnou překážkou a nezbývá, než začít úroveň od začátku.

Obtížnost je posazena poměrně vysoko, bohužel však herní dobu natahuje ještě jedna nepříjemná vlastnost. Celá hra se odvíjí ve velice pomalém tempu. Než postavička zareaguje na stisk klávesy, trvá to až příliš dlouho na to, aby se vytvořila skutečně dynamická hratelnost. Všechno je jako ve zpomaleném filmu a neprospívá to ani tempu, ani zábavnosti. Chyba je to zdánlivě miniaturní, avšak její vliv na celkový dojem je kritický. V zachování tváře pak Traps & Treasures 2 nepomůže ani stylová černobílá grafika, která je přesně tolik retro, aby byla ještě technicky kvalitní a přitom vzbouzela nostalgické vzpomínky. Stejně tak dobře provedené ozvučení už nemůže obrátit minci na tu správnou stranu. Traps & Treasures 2 jsou tak nakonec spíše promarněnou příležitostí na opravdu dobrou hru, než čímkoliv jiným. Je to škoda, ale třeba bude tato chyba v dohledné době opravena. Nezbývá, než doufat.