Trommy - geniální a chytlavá logika

Ačkoliv jsem za poslední půl rok hrál už tolik nekvalitních logických freewarovek, že mě téměř přešla chuť jakéholiv dalšího zástupce tohoto žánru vyzkoušet, udělal jsem v případě Trommy malou výjimku a rozhodně toho nelituju - chytlavější logiku dnes rozhodně nikde nenajdete.

Poslední dobou jsem, alespoň co se freewarů týče, v oblasti logicky zaměřených her nacházel vesměs buďto velice jednoduché a naprosto nezábavné primitivnosti nebo naopak hry tak složité, že by si na jejich dohrání zlámal zuby i lecjaký člen Mensy, které naopak byly propracované až moc, takže člověka nebavilo neustále se bezvýsledně snažit o porážku dokonalého mozku počítače. Už jsem ani nedoufal, že někdy na nějakou skvělou a hlavně hratelnou logickou hru narazím a v tu chvíli mě do očí praštila upoutávka na údajně "nejpropracovanější a nejzábavnější logickou freewarovku současnosti". O tom, že tato slova nejsou přehnaná, mě utvrdily následující minuty, nebo spíše desítky až stovky minut, které jsem v její společnosti strávil.

Už při prvním pohledu na hrací plochu hry Trommy pochopíte, že opravdu nemáte co do činění s další graficky odpudivou břečkou, ale můžete se těšit na opravdu skvělou podívanou. Ačkoliv na vás hra z velké části promlouvá německy, což je jazyk mně cizí, mohl jsem na precizní a propracované grafice jak pozadí a menu, tak samotného mřížkovaného pole oči nechat. Přičteme-li k tomu všemu ještě fakt, že instalačka celé hry nezabírá víc než něco přes jeden megabyte, dokážete si jistě sami moc dobře představit, jakou práci muselo naprogramování téhle logiky jejímu autorovi dát.

Samotný nápad, jímž se nechal tvůrce při vymýšlení principu hry inspirovat, není původní, nicméně pokud jste se ještě s podobnou hrou nesetkali (což je, zvláště u mladších hráčů, dost pravděpodobné), rozhodně stojí za to do něj před samotným hraním alespoň trochu proniknout. Pravidla, jimiž se celá hra řídí, jsou veskrze jednoduchá a přece tak promyšlená, že vám hry jako populární Dáma připadnou brzy ubožejší než Člověče nezlob se. Hraje se na čtvercové hrací ploše, v níž se skrývá několik (zpravidla hodně) stejných čtvercových políček. Každý hráč (jsou mimochodem vždy dva) na začátku od hry dostává dva jakési žetony, které leží v rozích čtverce (či obdélníku, záleží na vaší volbě) tak, že jejich spojnice tvoří diagonálu. Každým žetonem můžete pohnout, resp. jej rozmnožit a to buďto tím způsobem, že jej "odpinknete" o dvě políčka dál (přičemž platí, že žetonem lze pohybovat i na pole, která s ním bezprostředně nesousedí, ale pouze se dotýkají), případně jej kliknutím na jedno z devíti polí, které jej obklopují, zdvojíte. Jakmile jeden z hráčů vytvoří nový žeton, případně ten starý přesune, zabarví se všechny žetony v jeho bezprostředním okolí barvou hráče, jehož žeton jej způsobil. Možná to zní trochu kostrbatě, nicméně po pár odehraných partiích na všechno jistě přijdete sami a nebudete ani muset zdlouhavě zkoumat přiloženou dokumentaci (tuším, že tam ani žádná není :-).

Hru lze samozřejmě hrát jak proti počítači, tak se skutečným protihráčem a u obou si zaručeně užijete spoustu zábavy. Možná je trochu škoda, že ve hře nejde nastavit myšlenková pokročilost počítačového soupeře, protože je pro nás logicky méně zdatné (pochop - všechny s IQ pod 150 :-)) ze začátku dost náročná. Tahy počítačového soupeře se sice dají vždy prokouknout dopředu, protože jsou průhledné jako sklo, ale i tak se s vámi vsadím, že se nějakou zbytečnou chybou zdatně odsoudíte k prohře. Snad tvůrci při tvorbě pokračování nezapomenou alespoň na přidání položky rada v úzkých (přítel na telefonu, či jak chcete).

Pokud jste ještě nikdy žádnou freewarovou logiku nehráli a ani vás nijak namáhání šedé kůry mozkové neláká, udělejte alespoň projednou výjimku a zkuste si hru Trommy. Zaručuji vám, že jak akčním, tak lidštěji zaměřeným z vás nedá klid, dokud na dvacátý třetí pokus konečně nevyklepnete toho přechytřelého počítačového oponenta a v multiplayeru se konečně ukáže, jestli má vaše sestra opravdu vyšší IQ než vaše maličkost.