Tsunami 2010 - pod vlivem LSD

Jak vypadá hra o velikosti pouhých 100 kB? Překvapivě se do ní dá umístit spousta animací a psychedelické trojrozměrné grafiky, zvuky, hudba a samozřejmě se i dobře hraje. Nevěříte?

V době gigabajtových dvd se velikost 100kB jeví jako pylové zrnko na kvetoucí louce. Komerční hry obsadí několik cd a člověk se někdy diví, cože to tam ti vývojáři vlastně naplácali. O to zajímavěji vypadala jedna ze zahraničních vývojářských soutěží, v níž byla limitujícím faktorem právě velikost 100 kB. Pokud dokázali Japonci smrštit 3D závody do 32 kB v El Loco Megabus, očekával jsem od dnešního vítěze něco podobného. A také jsem se nemýlil, Tsunami 2010 je tak další hrou, u které musíte smeknout už před jejím spuštěním. Autoři si pro propagaci zvolili heslo: 100 levelů, 14 nepřátel, miliony pixelů a také mu dostáli. Protože by jedna detailní textura zabrala asi celou povolenou velikost, vydali se cestou experimentální grafiky a co je ještě zajímavější, také experimentální hratelnosti, i když podobný námět se objevil již v ATARIovské klasice Tempest 2000.

Téma, grafika i hudba jsou založeny na psychedelickém proudu. Spousta barev, rozmazané písmo i objekty vytváří svět plný fantazie, ve kterém se sice hůře orientuje, zato dokáže vyvolat silné emoce a navodit pocit neustálého pohybu a animací bez nutnosti jakéhokoliv předscriptování. Zatímco někteří se do tohoto světa dostanou jen skrze drogy, vy do něj můžete nahlédnout bez újmy a vedlejších příznaků. Ovšem vytvoření závislosti úplně vyloučit nemohu… 

Tsunami 2010 je v jádru střílečka, v níž ovládáte jakéhosi pavoučka s trojúhelníkovým tvarem. Ten se dokáže zaháknout za okraj bizarních herních aréna a přesouvat se po jeho obvodu. Arény vypadají jako kus zprohýbaného plechu nebo představují geometrické tvary jako válec či hranol. Po obvodu jsou arény rozděleny na jednotlivé pásy, po kterých se blíží nepřátelská letadla a vy je musíte sestřelovat. Pokud to nestihnete, zahákne se potvůrka na okraj a začne se k vám přibližovat. Pokud máte speciální energetickou zbraň, tak ji můžete zničit, jinak se snažíte nahrát ještě pár bodů a vyhlížíte nevyhnutelnou smrt.

Experimentální vizuální zpracování je velmi specifické a někomu se vůbec nemusí líbit. Určitě je ale chvályhodné, že vše má nádech trojrozměrného prostoru a přes minimalistickou velikost nejde o statickou barevnou plochu, naopak animací a pohybu si užijete v míře více než hojné. Zajímavý je hudební systém, jenž vám může automaticky přehrávat CD ve vaší mechanice, autor sám doporučuje nějakou psychedelickou nebo trans hudbu.
Tsunami 2010 ohromí svou maličkostí. Nechybí mu originální nápad, se kterým jste se pravděpodobně ještě nikdy nesetkali, a zpracování je s danými omezeními jednoduše výborné. Přesto to není hra pro široké publikum, ale spíše pohled pod pokličku alchymie zvané „tvorba her“.