Turborisk se žánrově řadí někam mezi strategie a logické hry. Jde vlastně o předělávku klasických deskových her. Kostky zde nahradil generátor náhodných čísel a vaše spoluhráče klubko tranzistorů. Cíl hry je velmi jednoduchý, vítězí ten, kdo ovládne svojí armádou celý svět. Turborisk může hrát až deset hráčů. Hrací plochu tvoří zjednodušená mapa světa, na níž jsou některé státy sloučeny do větších teritorií. Na začátku je dobré si ji prohlédnout. U některých jsou naznačeny černé linie, které ukazují, které státy můžete napadnout. Celý svět tak tvoři pavučinu a vy se nemůžete pohybovat libovolně (třeba z Afriky do Austrálie). Dobrá znalost mapy je jeden ze základů úspěchu, protože na ní existují křižovatky, které jsou vhodné k útoku a naopak strategická místa, která když zabezpečíte, znemožníte soupeři postup na velkou část území. Hra začíná rozmístěním armád. V nastavení si můžete zvolit, zda budou rozmístěny automaticky nebo manuálně. V případě automatického rozmístění jsou pevně rozlosovány státy a vy v nich jen navyšujete stavy vojsk. Je nutné si promyslet na začátku strategii. Vhodné je nejvíce sil soustředit na světadíl na němž máte poblíž sebe několik států. Některý musíte naopak obětovat, protože byste příliš rozdělili síly a sami se oslabili. V případě manuálního nastavení si nejprve rozlosujete státy, a pak v nich navyšujete armády. Na navyšování armády samozřejmě reaguje i soupeř a pokud vy někde začnete zbrojit, on posílí zase své hranice.
Kostky jsou vrženy a vy si můžete vyhlédnout první stát, který padne za oběť vašim napoleonským choutkám. Hraje se na tahy, během tahu můžete libovolně útočit a jednou přemístit jednotky. Samozřejmě nemusíte udělat nic a ukončit jej mezerníkem, ale nedoporučuji to často opakovat, protože se oslabujete. Po každém tahu dostanete určitý počet armád, které znovu rozmístíte. Jejich počet závisí na počtu ovládaných území. Za dobývání kontinentů dostáváte extrasíly. Obyčejný tah vypadá nejčastěji tak, že napadnete jeden či dva státy a nakonec do dobytých území přesunete armádu. Důležité je, abyste při napadení státu věděli, jak silné jsou okolní státy. Můžete třeba během tahu dobýt pět států, ale odkryjete si záda a jedním výpadem vám soupeř vezme všechny státy, protože jste je příliš oslabili. Nejlepší je obsadit klíčové pozice jako Kamčatka, odkud může jít útok jen z jednoho směru. S takto krytými zády můžete rozšiřovat frontu, za níž bude ještě zálohová řadu. Územím uprostřed ovládaného území bohatě stačí jedna armáda, protože se zde nebojuje. Síla států se udává počtem armád, ale někdy je toto číslo matoucí a vy ani se šesti armádami neporazíte stát s jednou armádou.
Technické zpracování je jednoduché, ve hře není hudba ani zvuky, výhodou je v těchto případech malá velikost vhodná pro modemisty a stejně jako u textovek se zde hodně uplatní vaše fantazie. Turborisk je hodně návykový a jakmile se do dobývání pustíte, neskončíte, dokud se nerozhodne. Hodně zde náleží i na nastavení, které byste si měli důkladně projít, protože vám zcela zásadně mění možnosti a pravidla hry a s tím i strategie vedoucí k vítězství.