Projekt vznikl v Gamemakeru a přetrpět budeme muset velmi malé rozlišení. To běží v drobném okénku, naštěstí ale není vzhledem k barevnosti hry problém rozeznat jednotlivé herní prvky. Najdete tedy také hlavního hrdinu, instalatéra v typických modrých montérkách. S tím budete pohybovat snadno za pomocí kurzorových kláves a k těm si přidáte tlačítko pro střelbu. Ta je v tomto případě velmi důležitá, ačkoliv v klasickém Mariovi přijde na řadu až v pozdějších levelech.
Základem je skákání, které teda nebylo vyvedeno nejlépe. Občas je totiž těžké odhadnout kam Mario dopadne a správně se trefit, ačkoliv v klasice je to daleko jednodušší. A to je problém zejména ve spojitosti s úzkými ostrůvky, v jejichž přidávání na mapu levelu se autoři doslova vyžívali. Těchto ostrůvků bývá i několik za sebou a to už je panečku otrava. Daleko obtížnější arkádovou část zaznamenáte i vzhledem k záludným masožravým rostlinám umístěným za dlouhou propastí, kde se na vás ještě ve stejnou chvíli vyvalí tuna nepřátel. Ti taktéž nejsou odstupňování s obtížností jako jsme zvyklí a místo toho na vás autoři hned od začátku hází ty nejtěžší kousky. Vedle želviček to jsou i poskakující fialové potvůrky a nebo zvířata, které nejde sestřelit zbraní, ale jen dočasně zašlápnout.
Tak trochu chaotické je to i s bonusy, které zde ztrácejí na své klasické ceně, získat je bude totiž velmi snadné. Úplně bude stačit dostat se na začátek prvního levelu, kde je vám naservírováno bez bolesti vše, na co si přijdete včetně nesmrtelnosti. Na druhou stranu je snadné i o vše přijít, k čemuž stačí jeden špatný odhad a střet s nepřáteli, což pro vás většinou znamená okamžitou smrt. K tomu máte omezený počet životů, po jejichž vyčerpání hra končí. Pozitivní je i fakt, že prostředí jednotlivých misí se postupně obměňuje a střídá.