Ať si říká kdo chce, co chce, hrdiny s pivasem a vráskami ve videohrách moc často nevídáme. V mainstreamovách titulech člověk aby je pohledal lupou, nicméně ani na freeware scéně jich není zdaleka tolik, jako v nákupních centrech. K mindfuckové záležitosti Creaky Old Memory, v níž řádila melancholická knihovnice, se nyní přidává parodická arkáda Underground Tour. Její protagonista je totiž hrdina v důchodu vydávající se na svou poslední výpravu.
Podobně jako třeba nedávný Duke Nukem Forever (určitě jste o něm slyšeli) sází i Underground Tour jak na nostalgickou touhu po dobách minulých, tak i na očividnou (sebe)parodii. Považte už jen zápletku - v ní vyráží náš důchodcovský geroj jednou provždy zničit Temného pána kvůli krádeži svého poháru. Veškeré (krátké) vyprávění a texty jsou ovšem protkané záměrným přeháněním archetypálních dramatických dialogů z hrdinských arkád – a to natolik, že závěrečná pointa mě rozesmála nahlas.
Žánr arkády je vytěžený snad více než mostecká uhelná pánev, a tak se rovněž v poslední době objevují snahy o inovace skrze proměnlivý design levelů. Underground Tour ale na všechny tyto nové prvky z výšky zcela kašle. Jeho hratelnost u moderních arkád ani neležela, a přesto veškeré to kosení kláticích se kostlivců odsýpá jedna radost. Důvodem je krátká doba hry i svižná hratelnost. Underground Tour svým hráčům nehází klacky pod nohy něčím jako omezený počet životů či přehnaně silní nepřátelé, a dělá to ku svému prospěchu.
Navzdory příjemné neinvenčnosti přitom hra servíruje moderní grafiku, jenž se vysmívá pixelovým retro snahám nezávislé scény. Ač jsou si lokace podobné jako vejce vejci, je doslova radost na ně pohledět – a, proč to neříct, podobný ruční styl by snesl i místo tapety na leckteré ploše. Bohusem je rovněž fakt, že dříve, než se vám podzemní prostředí přejí, hra raději skončí. Více podobných snah!
Mohlo by se zdát, že Underground Tour je běžný tuctový titul, kterých se na Plných hrách válejí stovky. Není to daleko pravdě. Avšak jeho mladická energie i řemeslné zpracování jsou na takové úrovni, že nemohou nezahřát srdce každého pamětníka.