Unforgiving – A Northern Hymn vás pošle do nejtmavšího místa na Zemi

Podle hororu Unforgiving není horší místo než sever Švédska. Po lesích se tady prohání všežraví trolové, v temnotách čekají dryády a celá příroda pláče. Pokud si myslíte, že z takové zkušenosti ihned nezešílíte, vítejte v příbězích z krutého severu.

Severská mytologie je plná opravdu bizarních obrazů, situací a bytostí. Své o tom ví hlavní hrdinka Unforgiving, která se s mytickými bytostmi seznámí doslova na vlastní kůži. Připravte se na mrazení v zádech, jakoby vám na ně foukal severní ledový vítr.

Unforgiving je horor jak má být. Občas vás vyděsí lekačkou, ale nic nedělá jen prvoplánově. Bezejmenná hlavní hrdinka, kterou ovládáte z pohledu vlastních očí, je po neznámé události vyplavena na pláži poblíž neznámé lesní krajiny někde na severu Švédska.

Několik prvních kroků vás utvrdí v tom, že tahle hra bude opravdu tmavá. Naštěstí, brzy narazíte na magickou krabičku sirek. Magickou, protože sirek je v ní neomezené množství. Sirky navíc hoří nereálně dlouhou dobu a osvětlují hodně prostoru. Ovšem, onen moment mezi tím, kdy vyhodíte jednu sirku a zapálíte druhou, je často nervy drásající.

Když už máte hrůzy plné trenýrky, hra ještě přitvrdí a pošle vás do opuštěného dolu, který vlastně není tak úplně opuštěný. Prapodivné hlasy a dětské zpívánky v neprostupné tmě nejsou balzám na nervy. Právě tady hra představí svou zajímavou mechaniku.

Po kousnutí jakési divoženky (čehosi jako dryády), se vám na místě zranění začne kůže měnit v kůru. Všudypřítomné stromy s lidskými tvářemi vám dají velice jasně najevo, jaký osud vás brzy čeká. Nesmíte ztrácet čas. Zranění se rozšiřuje a pomalu mění v sukulent.

Všechno se ještě mohutně zhorší když jste nuceni jeden ze stromů spálit, abyste se dostali z dolů. Příšery se na vás sletí, jak slepice po flusu.

Unforgiving má vynikající atmosféru, za kterou vděčí především skvělému audiu a správnému dávkování děsu. Právě díky tomu posledně jmenovanému se nebudete ani vteřinu nudit.