Universal Combat - nekončený vesmír?

Model rozsáhlého vesmíru s desítkami planet, hvězdami a souboji, které se odehrávají jak ve volném prostoru, tak i ve stylu klasických FPS. Seznamte se s původně komerční hrou, která byla nyní vydána pro všechny zcela zdarma.

Znáte jméno Derek Smart? Jedná se o vývojáře, který se sám považuje za legendu stejného druhu jako snad John Carmack. V hlavě má zafixovanou podobu svého vysněného herního projektu a již po mnoho let se jej snaží realizovat – a lhala bych, kdybych řekla že úspěšně. Universal Combat je pak jedním z jeho rannějších pokusů. Jedná se o hru, která vychází z dřívějšího Battlecruiser, který mimochodem výraznější kvalitou taktéž neoplýval. A od toho se odvíjí i hra samotná.

Zkráceně řečeno máme tu čest s vesmírným simulátorem a akční hrou v jednom. Tyto dva prvky se ostatně rovnoměrně mísí v singleplayer části, kde budete jak bojovat a pohybovat se nad zemským povrchem, tak i stanete pevnýma nohama na zemi, abyste se chopili zbraně a vydali se do útoku. Když to vezmeme kolem a kolem, je vám předána obrovská volnost, po prostoru vytyčeném herními hranicemi se budete moct pohybovat jak se vám zlíbí a dělat zcela co chcete. Na výběr je z několika možných povolání, a jejichž dráhu se můžete vydat, v galaxii se nachází spousta hvězd a planet, jež vaši návštěvu přivítají s otevřenou náručí a i tak se jedná jen o malý zlomek funkcí, jež si budete moct vychutnat. Pak je tu také asi 40 scénářů, čili rychlých bitev, do nichž se můžete pustit a vychutnat si tak trochu pokročilejší a propracovanější akční prvek.

Prozatím se v recenzi nápadně vyhýbám jednomu velkému „ALE“, které se k projektu váže a jde ostastně jednoduchým zamyšlením odvodit z výše popsaného. Megalomanské plány na úžasně znějící hru se totiž nepodařily a z Derekova snu se tak stala neskutečně těžká hra s nepochopitelným interfacem. První minuty až hodiny strávené u Universal Combat budou pro každého opravdovým utrpením a pokud nemáte po ruce srozumitelný manuál, nejspíše pod skořápku projektu neproniknete vůbec.

Na druhou stranu je třeba pochválit rozlehlý vesmír, jež je ovšem neatraktivně zpracovaný a navíc poměrně pustý. Skvěle na tom není ani další část technické stránky, která je mimochodem dosti bídná i na hru z roku 2004. Co dodat? Universal Combat lze doporučit zvědavcům, kteří se chtějí přesvědčit, jak špatná hra se skutečně může objevit v prodeji či těm, kteří rádi plní nesplnitelné a hodlají se s konceptem Dereka Smarta hrdě poprat.